Páteční německý PMI (index nákupních manažerů, pozn. red.), který se dostal dále hlouběji pod padesátibodovou hranici, potvrdil, že německá ekonomika zamíří ve druhém pololetí letošního roku do recese.
Klíčovou událostí tohoto týdne však bylo zasedání americké centrální banky, Fedu, která zvýšila úrokové sazby o 75 bazických bodů (0,75 %, pozn. red.) tak, jak se očekávalo. Celkové vyznění však bylo jestřábí, když nová trajektorie výhledu úrokových sazeb Fedu ukázala pro konec příštího roku na 4,6 procenta, tedy výše, než co měl v cenách zakalkulováno trh.
V návaznosti na toto zasedání jsme pro další politiku americké centrální banky změnili náš výhled i my. Na zasedání 2. listopadu očekáváme zvýšení sazeb o 75 bazických bodů (původně 0,5 %), 14. prosince pak o 50 bazických bodů (místo 0,25 %). V prvním čtvrtletí příštího roku by pak měl přijít poslední „hike“, čímž by se klíčová sazba dostala na 4,50-4,75 bazických bodů. První snížení sazeb čekáme v roce 2024.
Oslabující euro, ruská mobilizace a celkově riziku averzní nálada dopadly i na regionální měny. Nejvíce ztratil maďarský forint, který v průběhu týdne oslabil o téměř dvě procenta. Kromě slábnoucího eura na něj dopadá i prohlubující se deficit běžného účtu, spory s EU i vysoká inflace (15,6 % v srpnu).
Ta by měla dosáhnout vrcholu až v prvním čtvrtletí příštího roku, kdy už nebudou v platnosti stávající vládní opatření (zastropování cen základních potravin a pohonných hmot, pozn. aut.). Polský zlotý oslabil o jedno procento, když v pátek se obchodoval kolem 4,75 PLN/EUR. Nejmenší ztráty utrpěla česká koruna, která v průběhu týdne ztratila 0,7 procenta (na 24,67 CZK/EUR).
K politice centrální banky se v průběhu týdne vyjádřil člen bankovní rady České národní banky (ČNB) Jan Frait, Tomáš Holub i Eva Zamrazilová. Zatímco podle T. Holuba by ČNB sazby zvyšovat měla, podle Jana Fraita neměla, přičemž Eva Zamrazilová se rozhodne podle vývoje mezd. V každém případě na nadcházejícím zasedání v příštím týdnu změnu sazeb nečekáme.
I v průběhu tohoto týdne pokračovalo zužování úrokového diferenciálu, kdy – měřeno dvouletým úrokovým swapem – jsme se z maxim kolem šesti procentních bodů v červenci posunuli až na stávajících 3,67 procentního bodu, což bude vytvářet další tlak na oslabování domácí měny.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
