Německá předvolební kampaň na spolkové úrovni nabírá na obrátkách a změna je ve vzduchu. Možné zářijové volební vítězství Strany zelených nebo alespoň její významný podíl na budoucí vládě s sebou přinese schopnost radikálně změnit německou i evropskou politiku nadcházejících let, jak z hlediska ekologického, tak z hlediska ekonomického.
Tato změna signalizuje nástup nové generace odhodlané zmírnit následky klimatické změny a omezit emise, která zároveň klade velký důraz na rovnost a sociální spravedlnost. Významný podíl na černo-zelené vládě, nebo dokonce přímo volební vítězství, které vynese Annalenu Baerbockovou na post první „zelené kancléřky“, by bylo pro Německo historickou změnou.
Proč by to mělo trhy zajímat? Rostoucí elektorát Zelených představuje příležitost prosadit celou řadu strukturálních změn. Mezi jejich hlavní politické cíle patří snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů oproti úrovni z roku 1990 o 70 procent.
Dosáhnout toho chtějí postupným útlumem uhelných elektráren, rychlejším přechodem Německa na obnovitelné energetické zdroje, investicemi do zelené infrastruktury a zákazem aut produkujících jakékoli emise od roku 2030.
Zároveň jsou Zelení jednoznačně globalistickou a proevropskou stranou, která bude chtít rozšířit vliv Evropské unie (EU) jako „globálního hráče“ a prosadit hlubší evropskou integraci a silný stát s vyššími výdaji, což jde proti německému ortodoxnímu myšlení.
Volají také po přehodnocení německé ústavní „dluhové brzdy“, která omezuje strukturální spolkový deficit na 0,35 procenta hrubého domácího produktu (HDP), a po navýšení investic až na 50 miliard eur ročně.
Zelení podporují centralizovanou EU a federalizaci Evropy. Jejich postoj by mohl dál urychlit nedávný obrat postpandemické politiky směrem k fiskální dominanci a v případě Evropy také ke společné fiskální politice. To může časem vést k vytvoření fiskální unie, postavené na základech evropského fondu pandemické obnovy.
Kromě přechodu k zelené ekonomice pak bude kladen důraz hlavně na širší cíle v sociální oblasti a přerozdělování příjmů a majetku za pomoci fiskální politiky. To je na hony vzdálené střídmosti minulých let, která byla hlavní příčinou nižšího, pomalejšího růstu, a pro Evropu to může znamenat začátek nové epochy.
Autorka je specialistka Saxo Bank na globální trhy
(Redakčně upraveno)
