Evropský průmysl v prosinci oslabil

Názor
Prosinec byl pro evropský průmysl slabým měsícem. Průmyslová produkce v eurozóně v prosinci meziměsíčně klesla o 1,1 procenta, což bylo o něco více, než se čekalo (-0,8 % meziměsíčně, pozn. aut.). Směrem výše byl ale naopak revidován údaj za listopad. Zatímco původně listopadová data ukazovala na meziměsíční růst o jedno procento, po revizi to je 1,4 procenta.
Z hlediska velkých evropských ekonomik pokles průmyslové produkce v prosinci zaznamenalo pouze Německo. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Vývoj evropského průmyslu tak zůstává z měsíce na měsíc hodně volatilní, když se i nadále sem tam objeví dílčí problémy s dodávkami výrobních vstupů. V druhé polovině loňského roku navíc na energeticky náročná odvětví silně dopadaly vysoké ceny energií.

Z hlediska velkých evropských ekonomik pokles průmyslové produkce v prosinci zaznamenalo pouze Německo (o 2,1 %). Produkce naopak svižně meziměsíčně rostla ve Francii (+1,1 %), Itálii (+1,6 %) a Španělsku (+0,7 %).

Trend vývoje průmyslového sektoru by podle nás měl být v dalších měsících spíše pozitivní. I přes přetrvávající dílčí problémy by k tomu mělo přispět významné zlepšení situace v dodavatelských řetězcích, oživení spotřebitelského a podnikatelského sentimentu, stejně tak i návrat cen energetických komodit na předválečnou úroveň.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Prosinec přinesl smíšené výsledky z reálné ekonomiky

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Dana Drábová: Nejdražší elektřina je ta, kterou si nevyrobíte doma

Rozhovor
„Myslím si, že bychom měli přemýšlet i o tom, že pod rouškou libého cíle snižování skleníkových plynů se také skrývá velmi pragmatická úvaha. Potřebujeme se zbavit závislosti na všech nepřátelských režimech, které spravují země, odkud dovážíme zejména ropu a plyn,“ říká v rozhovoru Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.