Někdejší guvernér České národní banky (ČNB) Zdeněk Tůma není zastáncem toho, aby měla centrální banka část svých rezerv v kryptoměně bitcoin, jak to zkraje roku naznačil současný guvernér Aleš Michl v rozhovoru pro Financial Times.
„Pro diverzifikaci našich aktiv se bitcoin zdá být dobrý,“ řekl Michl, čímž vyvolal velkou diskusi mezi ekonomy, jestli je tato kryptoměna vhodná do rezerv ČNB, nebo nikoli.
Teď svůj názor v odborné debatě, kterou ve spolupráci s Vysokou školou finanční a správní uspořádala poradenská skupina PKF Apogeo Group, připojil rovněž Zdeněk Tůma, který byl guvernérem ČNB v letech 2000 až 2010.
Nulová devizová hodnota
Tůma připomněl, že v jeho dobách měla centrální banka devizové rezervy ve výši asi 40 miliard eur. Teď jsou ve výši bezmála 141 miliard eur. Někdejší guvernér tak pokládá za legitimní debatu, do jakých aktiv by je ČNB měla investovat.
Nesouhlasí ale s nakupováním bitcoinu. Tůma uvedl, že podle zákona by rezervy měly být investovány do devizových hodnot. „Zákon nedefinuje, co to je devizová hodnota je. Ale ani při volnějším výkladu nemohu bitcoin považovat za devizovou hodnotu,“ řekl Tůma.
„Z mého pohledu bývalého centrálního bankéře je devizová hodnota bitcoinu nula,“ dodal. Uznává, že s ním coby aktivem určitá skupina investorů obchoduje, ale trvá na tom, že to není žádná měna a že nesplňuje základní charakteristiku peněz.
O něco smířlivější je Tůma ke zlatu, i když na něj by také nevsadil. „Zlato bych také nekupoval, ale budiž,“ řekl někdejší guvernér ČNB. „Umím si představit jiná aktiva,“ dodal a jmenoval například dluhopisy nebo vybrané akcie.
„Je to něco, co mi stabilně vynáší,“ řekl Tůma. „Raději budu držet aktiva, která mají výnos.“ Současně uznal, že existují fanoušci zlata, nebo že kdo nakoupil zlato třeba před 15 lety, vydělal, protože jeho cena v poslední době trhá rekordy.
Kolik zlata mají v rezervách světové centrální banky
Podle aktuální prognózy, kterou zveřejnil specializovaný web Zlato.cz, už žlutý kov míří k hranici čtyř tisíc dolarů za trojskou unci. Momentálně se jeho cena pohybuje okolo 3 220 dolarů za troyskou unci. I tak podle Tůmy nemá smysl držet velké zásoby zlata, které považuje za volatilní, jako jiné komodity včetně třeba ropy.
Tento názor představitelů „staré školy“ tuzemských centrálních bankéřů ale zcela opomíjí, že největší ekonomika světa, Spojené státy, mají podle údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové rady pro zlato (World Gold Council) ve svých devizových rezervách 8 133,5 tuny zlata, což je téměř 80 procent celkových oficiálních devizových rezerv.
USA tak mají největší zlaté rezervy na světě. S velkým odstupem následuje Německo s přibližně 3 350 tunami, což jsou největší zlaté rezervy hned po Spojených státech a největší v Evropě (EU). Německý „zlatý poklad“ mimochodem představuje 68 procent celkových devizových zásob našich západních sousedů.
Tři nejlidnatější státy starého kontinentu, které jsou současně v první pětici zemí, které mají absolutně nejvíce zlata na světě, mají ve svých rezervách téměř osm a čtvrt tuny žlutého kovu. Vedle Německa jde o Itálii s 2 452 tunami (3. místo na světě) a Francii s 2 436 tunami (4. místo). Odhaduje se, že všechny centrální banky světa drží aktuálně zhruba 37 tisíc tun zlata.
Až 100 tun zlata
Současné vedení tuzemské centrální banky hodlá postupně nakoupit 100 tun zlata, guvernér Aleš Michl před časem hovořil dokonce až o 200 tunách. „Potřebujeme snížit volatilitu a k tomu potřebujeme aktivum, které není korelováno s akciemi. Tím je právě zlato,“ uvedl Michl loni na podzim v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.
Hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček nedávno v komentáři pro faei.cz připomněl, že zlaté rezervy ČNB se dostaly na své historické minimum v roce 2019, kdy dosahovaly pouze osmi tun. „Od té doby narůstají a na konci roku 2024 již dosahovaly úrovně 51,2 tuny. To však tvoří stále jen 2,9 procenta devizových rezerv,“ uvedl Křeček.
Podle něj by se hranice 100 tun měla naplnit v roce 2028. „I po těchto nákupech však zlato bude tvořit jen necelých šest procent devizových rezerv, což je výrazně méně, než pozorujeme u mnohých vyspělých zemí v západní Evropě. I tato úroveň zlatých rezerv by však měla snížit proměnlivost hospodářských výsledků naší centrální banky,“ uvedl Křeček.
Dodal, že podle předběžných údajů dosáhla tuzemská centrální banka v roce 2024 rekordního zisku ve výši 154,8 miliardy korun. „K tomuto výsledku napomohla změna struktury devizových rezerv, kde větší roli hrají především akciové tituly. Ty tvoří přibližně 22 procent devizových rezerv,“ sdělil Křeček.
Nakupují rovněž Polsko a Maďarsko. A Čína
Dle doporučení MMF by měly centrální banky členských států držet ve žlutém kovu ideálně tři procenta z celkových devizových rezerv. „Podle zastánců širšího využití zlata v mezinárodním měnovém systému, mezi něž se řadí i Světová rada pro zlato, by se měl podíl zlata v portfoliu centrální banky pohybovat mezi čtyřmi až deseti procenty,“ vedl web zlato.cz.
Ještě výrazněji než ČNB rozšiřuje podle už citované zprávy agentury Bloomberg své zlaté rezervy centrální banka Polska. Tamní Michlův protějšek Adam Glapiński vnímá tento kov rovněž jako klíč k zajištění stability polské ekonomiky před dopady válek i sílících protekcionistických náladách třeba ze strany USA.
Polsko ke konci roku 2024 drželo asi 420 tun zlata, což odpovídá polovině zásob Indie či Japonska. Cílem je zvýšení podílu zlata na celkových rezervách centrální banky na úroveň 20 procent. I proto se Polsko stalo v loňském druhém čtvrtletí největším odběratelem zlata na světě.
Také maďarská centrální banka se už před pár lety rozhodla posílit své zásoby zlata a jen loni nakoupila více než deset tun, takže aktuálně ho má v rezervách asi 110 tun. Největším oficiálním kupcem zlata na světě byla v roce 2023 Čínská lidová banka s přibližně 155 tunami zlata, k nimž loni přidala dalších 44 tun. V závěsu za Čínou nakupují zlato především Turecko a Kazachstán.
Dokončení
