Ještě před třemi měsíci počítal se sto bazickými body. Trh nyní zaceňuje, že Fed s uvolňováním měnové politiky skončí, až klíčová úroková sazba dosáhne 3,75-4,00 procenta. Fed tento týden podle našeho odhadu sníží základní úrokovou sazbu o dalších 25 bazických bodů na 4,25-4,50 procenta. Zároveň zveřejní novou prognózu a medián výhledu úrokových sazeb.
Ten zářijový počítal pro příští rok s jejich snížením o 100 bazických bodů. Zároveň předpokládal, že růst HDP dosáhne v letošním i příštím roce dvě procenta, jádrový deflátor soukromé spotřeby PCE letos zpomalí na 2,6 procenta, v příštím roce pak na 2,2 procenta. Nezaměstnanost by měla v letošním i příštím roce činit 4,4 procenta.
Zveřejněná data však naznačují, že růst HDP letos dosáhne spíše 2,5 procenta, přičemž podle našeho odhadu tomu tak bude i v roce 2025. Naopak data z trhu práce zatím přinášejí lepší výsledky, než s čím Fed počítal. Inflace se sice začala vracet k cíli, její jádrová složka se ale již od května pohybuje v pásmu 3,2-3,4 procenta meziročně.
Jádrový deflátor soukromé spotřeby, preferovaný inflační indikátor Fedu, navíc v listopadu zřejmě stoupne na tři procenta meziročně. Celková inflace zrychlila z říjnových 2,6 na 2,7 procenta v listopadu. Pozitivní je, že váhově důležitá položka imputovaného nájemného vykázala meziměsíční růst pouze o 0,2 procenta meziměsíčně, což byla nejnižší úroveň od roku 2021.
I tak ale dosažení inflačního cíle bude podle všeho trvat déle, než s čím centrální banka počítala, zatímco ekonomika poroste rychleji. Nová prognóza z dílny Fedu tedy zřejmě přinese výhled na vyšší tempo růstu HDP i inflace, a tím pádem menší počet „cutů“. Inflace bude zřejmě revidována směrem nahoru poměrně výrazně. Zároveň rétorika Fedu bude podle našeho odhadu opatrnější.
Ve stejném směru, tj. vyššího růstu HDP a vyšší inflace, bude pravděpodobně působit i nástup Donalda Trumpa do prezidentské funkce. První dopady, které nyní pozorujeme, jsou ty pozitivní do americké spotřebitelské a podnikatelské důvěry, naopak negativní do té evropské. Diskuze o zavádění cel bude vytvářet tlak na růst importů do USA a snahu firem se dotčeným zbožím předzásobit.
Samotné zavádění cel však bude spíše pozvolný proces. V platnost by podle nás mohlo vejít koncem příštího roku, případně až začátkem roku 2026. Pokud by byl zaveden 60% tarif na Čínu a 10% na zbytek světa, znamenalo by to, že by průměrné clo USA vážené hodnotou dovozu vyskočilo na 17 procent z 2,3 procenta v roce 2023 a 1,5 procenta v roce 2016.
To by bylo nejvíce od Velké hospodářské krize, poté co Kongres přijal Smoot-Hawleyho celní zákon, což hovoří pro spíše pozvolné kroky při zavádění cel. V každém případě lze očekávat, že nástup Donalda Trumpa do výkonu funkce postupně povede v důsledku daňových škrtů k růstu amerického dluhu a tím i k tlaku na delší konec výnosové křivky.
Z pohledu eurozóny a středoevropského regionu bude významným rizikem geopolitika, postoj k válce na Ukrajině i k samotnému členství USA v NATO. To vše jsou faktory, které by regionálním měnám ani ekonomické důvěře neprospívaly.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
