Snížení důvěry v evropskou ekonomiku samozřejmě souvisí s nástupem druhé vlny koronaviru. Ta se v průběhu listopadu projevila ve většině evropských států a velká část z nich tak byla nucena znovu zavést restriktivní opatření, která se dotkla zejména odvětví služeb. Není tak překvapením, že k největšímu poklesu sentimentu došlo právě v tomto sektoru. Indikátor důvěry ve službách klesl z předchozích -12,1 bodu na -17,3 bodu, tedy dokonce více než se čekalo.
Oproti jarním měsícům, kdy se sentiment podnikatelů v oblasti služeb dostal až pod -40 bodů, se však stále nacházíme na výrazně vyšších úrovních. Důvěra v evropském výrobním sektoru se v listopadu snížila jen nepatrně a stále tak zůstává na dosah hodnot z konce loňského roku. Zpracovatelského průmyslu se totiž opětovně zaváděná opatření přímo nedotýkají a tamní sentiment tak nepřestává v pozitivním slova smyslu překvapovat.
Obdobný obrázek jako dnešní indikátory Evropské komise nabídly i pondělní indexy PMI. Zveřejněn byl dnes také finální odhad evropské spotřebitelské důvěry, který však jen potvrdil její další pokles z říjnových -15,5 bodu na listopadových -17,6 bodu.
Zatímco začátek týdne přinesl na finanční trhy další vlnu optimismu související s vakcínou proti covid-19, jeho druhá část se již nesla ve spíše poklidném módu, a to především v důsledku oslav amerického Dne díkůvzdání.
Jako pozitivní si trhy vyložily pondělní zprávu firmy AstraZeneca o výsledcích testů její vakcíny. Ta sice hovořila o průměrné úspěšnosti pouze ve výši 70 procent, při určitých způsobech dávkování však úspěšnost očkovací látky může vzrůst až na 90 procent, tedy na srovnatelnou výši jaké dosahují konkurenční vakcíny společností Pfizer a Moderna.
Pozitivně na trhy působilo také to, že v USA započal proces předávání moci novému prezidentovi. Joe Biden již vybírá členy své vlády a kandidátkou na post ministra financí zřejmě bude bývalá šéfka Fedu Janet Yellenová, jejíž jméno trhy uvítaly. Slibují si totiž od ní větší míru kooperace mezi americkou měnovou a fiskální politikou.
Pokračující pokles rizikové averze se tak projevil v dalším posílení eura vůči dolaru, které v tomto týdnu získalo zhruba půl procenta. Silnější euro se promítlo také ve vývoji české koruny, která posílila k 26,10 korunám za euro.
Pomohl tomu i nárůst korunových sazeb, když investoři již v nejbližším období neočekávají další snížení úrokových sazeb ze strany České národní banky a naopak stále více sázejí na jejich zvýšení v příštím roce. Rostly nadále i akciové trhy. Americký index S&P 500 se vrátil zpět nad rekordních 3600 bodů a v průběhu týdne získal zhruba dvě procenta. Obdobně rostl také evropský akciový index Euro Stoxx 50.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
