Nižší poptávka táhne ekonomiku dolů
Inflace, vysoké ceny energií a všudypřítomné zdražování dopadá citelně na rozpočet většiny domácností Statistiky hovoří jasně. Češi omezují výdaje a šetří, kde se dá. Právě nižší domácí poptávka je hlavním důvodem dalšího mezičtvrtletního poklesu HDP.
Hrubá přidaná hodnota klesá v obchodech, restauracích, dopravě a dokonce i ve stavebnictví. Mírné zlepšení zaznamenal průmysl, který drží nad vodou zahraniční poptávka, komentuje Martin Maršovský, hlavní manažer Finmex Academy.
Zatímco Češi šetří, Němci se vysokými cenami nenechávají příliš odradit. Soukromá spotřeba je u našich sousedů velkým tahounem ekonomiky. Mezičtvrtletně v Německu vzrostla o 0,3 %. Také Rakousko drží nad vodou zvýšená spotřeba domácností, která vzrostla o 0,6 %. Výkon rakouské ekonomiky tak mezičtvrtletně poklesl pouze o jedno promile.
Stojíme na prahu recese
Podle dostupných dat je recese české ekonomiky nevyhnutelná. Otázkou zůstává, jak dlouhá a silná bude. Predikce nejsou příliš optimistické. Kromě maloobchodu očekává nižší výkon také průmysl, který je hnacím motorem české ekonomiky.
Ve srovnání s obdobím před krizí si v Evropě vedou hůře už jen Španělé. Ve třetím čtvrtletí ovšem vyrostla španělská ekonomika meziročně o 4 % (v Česku o 0 %), přesto před ekonomicky silným rokem 2019 zaostává o 2 %. Mnohé další evropské země, které zveřejnily výsledky HDP za 3. čtvrtletí, vykazují dokonce lepší výsledky než za předchozí 3 roky.
Dostupná data ukazují, že některé evropské státy mohou z krize vyjít poměrně hladce. Ekonomické zpomalení a hrozba recese spojená s inflací a vysokými cenami energií se dosud vyhýbá zemím, jako je Litva, Švédsko nebo Portugalsko.
Inflace v Evropě láme rekordy
Vysoká inflace nedrtí pouze Česko. I další státy světa hlásí inflaci v dvouciferných číslech, které jsou v mnoha zemích nejvyšší za poslední desítky let. V září se míra inflace v EU vyšplhala na 10,9 % ze srpnových 10,1 %. Centrální banky i nadále bojují s inflací zvedáním úrokových sazeb. Často za cenu snižování hospodářského růstu.
Hnacím motorem inflace jsou vysoké ceny energií, pohonných hmot a potravin, které strmě rostou už od počátku konfliktu na Ukrajině. Kromě protiruských sankcí a omezení exportu obilí z Ukrajiny se na krizi podílí stále také covidová opatření, která narušila dodavatelský řetězec. To se týká například čipů a dalších komponent, které v průmyslu dosud chybí.
Česku se v říjnu podařilo dostat pod kontrolu rychlý růst inflace. V reálných číslech stoupaly spotřebitelské ceny v říjnu o 15 %, ještě v září přitom vyrostly o 18 %. Inflace aktuálně ubírá na tempu a ceny meziměsíčně poklesly poprvé od prosince 2020, a to o 1,4 %.
Nenaplnily se tak nejčernější scénáře, které počítaly do konce roku s inflací 20 %. V příznivých číslech se odráží především vládní opatření – odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje energie a úsporný energetický tarif. Elektřina vlivem opatření meziročně zlevnila o 38 %.
Jiná situace byla v říjnu u našich sousedů. V říjnu v Německu meziměsíční růst cen vyrostl na 10,4 % ze zářijových 10 %. To je nejvíc za posledních 70 let. Hlavní příčinou jsou zejména dražší energie, které v Německu meziročně vzrostly o 43 %. O 20,3 % zdražily také potraviny.
Nejvyšší inflace aktuálně doléhá na pobaltské státy a Maďarsko, které zápolí s inflací 21,1, %. Příznivá není situace ani v Británii, kde inflace dosáhla svého maxima za posledních 41 let. Ze zářijových 10,1 % vyrostla v říjnu na 11,1 %.
Zastropované ceny energií jsou pro Čechy stále vysoké
Zastropování cen energií sice zbrzdilo inflaci, přesto jsou energie pro mnoho českých domácností drahé. Strop elektřiny stanovila vláda na 6 Kč za kWh. Po započítání distribučních poplatků je reálná cena za 1 spotřebovanou kWh okolo 7 až 9 Kč. Pro mnoho domácností, které měly výhodné smlouvy s nízkou zafixovanou cenou energie, to znamená zdražení o desítky procent, v některých případech dokonce o více než 100 %.
Některé země EU stanovily cenový strop na energie podstatně níž. Ve Francii vláda zastropovala cenu za MWh na 46 eurech (přibližně 1 150 Kč), na Slovensku na 61 eurech (přibližně 1 525 Kč). Na druhou stranu na nízké ceny energií pro domácnosti doplácí průmysl a veřejné instituce. V těchto zemích platí podniky a firmy jedny z nejvyšších cen energií
Zažíváme historicky rekordní pád životní úrovně a blahobytu
Životní úroveň průměrně vydělávajícího Čecha klesá nejvyrázněji od roku 1993. Za vše může slabý růst mezd v kombinaci s mamutí inflací. Reálné mzdy za letošní rok klesají dokonce nejrychleji v historii ČR. Kdo investoval do protiinflačních státních dluhopisů, dočká se rekordního výnosu. Zajímavých zhodnocení financí ovšem můžete dosáhnout také dalšími investičními nástroji. Zajistite sobě i své rodině finanční stabilitu i v době ekonomické recese.
Seznamte se s nabídkou školení Finmex Academy.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
