Na nelichotivý stav penzijního spoření upozornil průzkum KB Penzijní společnosti ve spolupráci s Unií zaměstnavatelských svazů ČR a Svazem personalistů ČR mezi třemi stovkami firem. KB Penzijní společnost poskytla Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) prezentaci průzkumu.
„Neustále hledáme způsoby, jak Čechy motivovat ke spoření na budoucnost. Upozorňujeme na státní příspěvky i možnost odpočtu vlastních příspěvků klientů z daní. Trochu se ale zapomíná na to, jak důležité jsou právě firmy,“ uvedla členka představenstva KB Penzijní společnosti Jana Petrovská.
„Proto nás zajímalo, do jaké míry se do systému zapojují a zda jsou jejich příspěvky cestou ke zvýšení zájmu lidí o penzijní spoření,“ dodala. Možnost čerpat pravidelný příspěvek na penzijní spoření nabízí 80 procent oslovených subjektů. Nejčastěji ve výši 500 až 1 000 korun měsíčně.
Tento benefit však čerpá jen šest z deseti jejich zaměstnanců. „Jen ve dvanácti procentech oslovených firem si nechává na své penzijní spoření posílat příspěvek 90 až 100 procent zaměstnanců,“ upozornila Jana Petrovská.
Ve většině podniků je podle ní reálné čerpání tohoto benefitu výrazně nižší. „U čtvrtiny dokonce pod 40 procent. To je hodně málo. Stává se, že lidé o tomto benefitu nevědí, nebo si nedokážou spočítat, o kolik peněz v dlouhodobém horizontu přicházejí,“ uvedla Petrovská.
Motivační benefit
Dokládá to i statistika KB Penzijní společnosti. Penzijní spoření má u ní zhruba 330 tisíc ekonomicky aktivních Čechů, jen 37 procent z nich ale chodí na účet vedle vlastních peněz také příspěvek od zaměstnavatele.
Hlubší analýza průzkumu ukázala souvislost mezi výší příspěvku a počtem lidí ve firmě, kteří ho čerpají. Tedy že vyšší příspěvek motivuje zaměstnance k tomu, aby si penzijní spoření založili a peníze si spořili. Potvrzují to i zkušenosti samotných zaměstnavatelů.
„Ve skupině Cemex využívá sto procent našich zaměstnanců příspěvek na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo DIP (dlouhodobý investiční produkt, pozn. red.),“ sdělila Lenka Pávová, ředitelka pro lidské zdroje v této společnosti.
„Z našich dat vyplývá, že 98 procent zaměstnanců využívá příspěvek na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření a zbylá dvě procenta preferují příspěvek na DIP,“ dodala Pávová s tím, že Cemex přispívá svým zaměstnancům nadstandardní částkou 1,6 tisíce korun měsíčně.
Příspěvky na penzijko využívá také většina zaměstnanců v Komerční bance. Podle vedoucí odměňování a benefitů Martiny Paloučkové je to aktuálně 86 procent, přičemž KB poskytuje příspěvky ve výši tří procent ze mzdy.
Čím dříve, tím lépe
„Průměrně tak posíláme našim lidem na penzijní spoření 1 800 korun měsíčně. To je motivuje, aby penzijko měli a sami si prostředky spořili,“ poznamenala Paloučková. Experti se shodují v tom, že kouzlo penzijního spoření je v jeho dlouhodobosti, a začít je třeba už v mládí.
„Zejména když na penzijko přispívá zaměstnavatel, má smysl začít spořit i pouhou stokorunu, pokud si víc nemůžete dovolit. Postupem času pak příspěvek navýšíte dle aktuálních možností a ke svému penzijku získáte navíc státní příspěvek,“ řekla Jana Petrovská z KB Penzijní společnosti.
Dodala, že za 30 až 40 let bude výsledkem velmi solidní finanční polštář na dobu, kdy už budou v penzi a pobírat relativně nízký důchod, protože stát si v budoucnu kvůli stárnutí populace nebude moct dovolit dávat více.
Podle Víta Jáska, výkonného ředitele Unie zaměstnavatelských svazů ČR, podniky o výhodách penzijního spoření většinou vědí a považují je za motivační. „I když ale 80 procent z nich svým lidem příspěvky nabízí, stále je tu velký potenciál ke zlepšení,“ sdělil Jásek.
Vzrůstající zájem o DIP
Z průzkumu podle něj vyplývá také to, že jsou firmy ochotné příspěvky i zvyšovat, pokud o ně bude větší zájem. „Příspěvky na penzijní spoření jsou mezi oslovenými firmami druhým nejčastěji poskytovaným benefitem hned za příspěvkem na stravování,“ připomněl Jásek.
Podle údajů Asociace pro kapitálový trh České republiky (AKAT ČR) ale také roste zájem o spoření v rámci dlouhodobého investičního produktu (DIP). Prostředky sloužící jako zajištění na stáří dosáhly za první kvartál výše 3,5 miliardy korun, přičemž většinu (87 %) tvoří investiční fondy.
„Poptávka po dlouhodobém investičním produktu v letošním roce zrychluje, když jenom za první tři měsíce narostl celkový počet uzavřených DIP o třetinu, a to ze 116 tisíc ke konci roku 2024 na 150 tisíc na konci března,“ uvedla Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT ČR.
Podle ní to ukazuje, že DIP se stává vyhledávaným produktem zajištění na stáří. „Popularitu potvrzuje počet uzavřených smluv, ale i nárůst hodnoty zainvestovaného majetku o celou třetinu,“ poznamenal Jaromír Sladkovský, předseda AKAT ČR.
