Fondy Powder Gate nejsou pro každého – nejnižší investice začíná na 250 000 amerických dolarů. „Fondy jsou otevřeny pouze pro omezený počet investorů, kteří sdílejí naši investiční filozofii a globální uvažování. Cílíme přibližně na deset investorů – proto, abychom se každému mohli dostatečně věnovat,“ říká Trojan v rozhovoru pro portál FAEI.cz.
Jak jste se vlastně dostal do Spojených států amerických? Neumím si představit, že bych sbalil kufr, s jedním dolarem vystoupil z lodě a žil si svůj americký sen.
Srdce. Moje bývalá přítelkyně žila v USA, a tak jsem de facto dva roky žil mezi Prahou a New Yorkem a za tu dobu jsem si tam vybudoval široký „network“ lidí (pozn. red. – networking je vytváření vztahů mezi lidmi, vzájemná výměna informací a udržování osobních kontaktů, vedoucí k vytvoření sítě konexí), kteří investují.
Pochopil jsem, že tam jsou jak příležitosti, tak kvalitní lidé. Domníval jsem se, což se mi potvrdilo, že pro české investory bude mít větší přidanou hodnotu, když budeme přímo u zdroje, než abychom dále seděli v Praze a nabízeli českým investorům investice v tuzemsku. Pro ambiciózního člověka s agresivnější náturou je americký trh opravdu snem, velmi mě to naplňovalo, a tak jsem se tam rozhodl přesunout.
Podnikat jste začal velmi záhy. Původně jste v Česku investoval do nemovitostí, je to tak?
Ano, přesně tak, podnikám od 19 let, kdy jsme dělali klasické zprostředkování transakcí, z něhož jsme se později dostali do komerčních nemovitostí. V roce 2014 jsme založili malou investiční společnost, jež byla zaměřena částečně na komerční nemovitosti.
Dnes vím, že jsme s naším produktem přišli příliš brzy. Bylo to v době, kdy čeští investoři ještě neměli apetit, protože ten trend začal zhruba tři roky potom, kdy jsme vstoupili na trh. Asi po dvou a půl letech jsme si uvědomili, že příležitost na českém trhu je omezená. Naši strategii jsme de facto překlopili do Ameriky a rozhodli jsme se nabízet obdobnou službu, ale jiný typ strategií v úplně jiné oblasti.
Pro Čecha muselo být shánění kontaktů obtížné. Jak se vlastně vytváří taková síť?
Američané strašně rádi networkují, protože chápu přidanou hodnotu, jsou otevření, chtějí se scházet a pochopit, co protistrana dělá a jestli má co nabídnout. Je to silně kapitalisticky zaměřená společnost. New York je v tom extrémem. Networking tam je relativně jednoduchý, vy jim ale samozřejmě musíte umět něco nabídnout. Je to „snowball effect“ (pozn. red. – efekt sněhové koule: Princip postupného nalepování, samovolné nebo úmyslné zvětšování věcí a dějů nabalováním, rozšiřováním), kdy potkáte lidi, kteří vás představí dále.
Pak se to už začíná nabalovat. Vedle toho jsem oslovil pár lidí i napřímo. Tak jsem se dostal k několika hedgeovým manažerům (pozn. red. – manažer vysoce rizikových investičních fondů), kterým jsem napsal e-mail nebo zavolal.
Seznámil jsem se tak s mým mentorem Billem Ackmanem, jedním z největších hedgeových manažerů na světě. Psal jsem mu a volal tak dlouho, až se rozhodl, že se se mnou sejde. Nakonec mě představil i svému tátovi a dnes se scházíme zhruba jednou za čtvrt roku, nebo když potřebujeme cokoliv probrat.
S americkým investičním partnerem jste se sešli právě díky networkingu?
Za vším stáli společní známí. Navíc jeho předkové jsou z Československa, a tak je náš příběh o to zajímavější.
Chcete u nás získat movité české investory. Do čeho ale investujete vy osobně?
Moje portfolio je velmi nudné, aktuálně do našich dvou strategií. Dnes jsme ve fázi, kdy musíme být zaměřeni na naše dvě strategie a musíme investorům potvrdit jejich důvěru. Chci jim ukázat, že tomu věnuji nejen všechen svůj čas, ale také svůj kapitál.
Pohybujete se mezi hodně bohatými lidmi. V čem jsou oproti běžné populaci jiní, co se týče investování?
Nevnímám rozdíl mezi bohatým a nebohatým, ale mezi úspěšným a neúspěšným. Český lékař může být extrémně úspěšný a inteligentní, ale bohatý být vůbec nemusí. Myslím si, že rozdíl je v tom, že úspěšní mají jasný plán, strategii a vizi a jsou často vášnivě zapálení pro něco, za čím si tvrdohlavě jdou a mají vytvořené silné názory. Pokud je chcete přesvědčit, vybudovat si vztah, tak musíte být trpělivý. Musíte je přesvědčit svou osobností a výkonností. Ti nejbohatší jsou nejvíce zapálení a jdou si za nějakou vizí.
Drobný český investor si nejčastěji koupí nemovitost, investuje do dluhopisů a ti odvážnější jdou i do akcií. Do čeho byste poradil konzervativnímu investorovi vložit peníze?
Určitě bych poradil portfolio více geograficky diverzifikovat. V České republice právě vlivem nedostatku investičních produktů vkládá své peníze spousta investorů až mnoho do lokálních nemovitostí. Když se podíváte k horizontu pěti let, tak valuace jsou tak vysoké, že je otázkou, jestli je to dobrá dlouhodobá investice.
Investice také není o tom mít kvalitní „assets“ (pozn. red. – aktiva), ale musíte mít zajímavou cenu. To je velký rozdíl, který spousta investorů nechápe. Nevidí totiž rozdíl mezi dobrou investicí a dobrým assetem, což jsou dvě věci, jež jsou v rozporu. Můžete mít dobré assety, které jsou ale šíleně předražené. Je to pak dobrá investice? Není.
Mluvil jste o geografické diverzifikaci a dobré investici. Ale co akcie?
Ano, doporučil bych také větší podíl akcií v portfoliu a investování do startupů. Uvědomujeme si, že na českém trhu je spousta kvalifikovaných investorů. Mezi nimi jsou podnikatelé, kteří většinu svého kapitálu investují zpět do svého podnikání. Právě proto si myslíme, že naše akciová strategie s nimi bude rezonovat. I my totiž kupujeme části podniků, nad nimiž strávíme měsíc i dva, abychom je pochopili v detailu.
Stáváme se nejen akcionáři, ale i dlouhodobými vlastníky, takže nám záleží na tom, aby jejich byznys byl fundamentálně kvalitní. Neinvestujeme do společností, protože si myslíme, že za měsíc se bude akcie z nějakého důvodu obchodovat výše, ale zajímá nás, jestli bude společnost za pět let „performovat“ lépe než dnes. Je to stejný selský přístup, jaký mají podnikatelé.
Startupy jsou ale velmi křehkou půdou, nemyslíte?
Většina podnikatelů začala tím, že buď vybudovala nějaký podnik od nuly, anebo převzala podnik v problémech. Investice do startupů je v podstatě totožná. Podporujete mladé, mimořádně talentované zakladatele a pomáháte jim v tom, aby jejich firmy něco významného vybudovaly. Myslím si, že je to strategie, kterou by měli čeští investoři přidat do svých portfolií.
Jaké typy společností či jaké sektory jsou pro Powder Gate jako investiční společnost zajímavé?
Nejsme zaměřeni přímo na sektory. V našem venture capital fondu se zaměřujeme se na tři hlavní témata, o nichž jsme přesvědčeni, že budou mít v několika následujících dekádách zásadní dopad na vývoj naší společnosti. První téma se týká růstu světové populace a jejího stárnutí a představuje čtyři oblasti našeho zájmu: Zdravotnictví a well-being, zemědělství a potravinářství, data a urbanizaci. Druhým tématem je umělá inteligence a třetím syntetická biologie. Všechny tyto oblasti jsou přitom vzájemně propojeny.
Ve fondu public equities investujeme kapitál do malého počtu vysoce kvalitních veřejně obchodovatelných podniků a vyhledáváme situace, v nichž je cena firem na akciovém trhu výrazně nižší, než jejich dlouhodobá vnitřní hodnota.
Nebráníme se ale i jinému směru a chceme být více oportunističtí. Pokud někdo přijde s myšlenkou z úplně jiného sektoru, která pro nás bude dostatečně nosná a důležitá a zároveň bude jeho řešení komplexní, rádi takový startup podpoříme, i když bude z úplně jiného oboru.
Chystáte zařadit do svého portfolia v blízké budoucnosti nějaké nový fond?
V budoucnosti možná. Dnes toho máme na talíři poměrně dost a měli bychom se zaměřit na svou práci.
