Mnozí majitelé si brzy uvědomí, že generační obměna není jen o hledání nástupce, ale především o změně řízení firmy. Nejde totiž pouze o to, kdo bude stát v čele, ale také jak bude firma řízena v nové etapě. A právě v této fázi často přichází ke slovu interim management.
Častým prvním krokem bývá využití interim manažera. Ten může firmu stabilizovat, optimalizovat řízení a připravit ji na předání novému výkonnému řediteli. Cílem interim manažera není majitele nahradit, ale osvobodit jej od každodenního provozu, aby mohl dělat to, v čem je nejlepší.
Jedním z hlavních problémů generační obměny je, že nástupci často nemají o převzetí firmy zájem. Důvodů, proč potomci zakladatelů o rodinné firmy často nestojí, je několik.
Děti sledují, jak rodiče ve firmě tráví dvanáct hodin denně a nemají čas na rodinu ani sebe. Vidí v podnikání spíš břemeno než svobodu. Mladší generace navíc klade důraz na rovnováhu mezi prací a osobním životem, touží po smysluplnosti a volnosti.
Výsledkem je, že podnikatelé často zjistí, že firmu vlastně nemá kdo převzít. Nebo se předání komplikuje kvůli přetrvávajícímu managementu. Typická situace: Sedmdesátiletý majitel předá firmu synovi, kterému je 35. Jenže ve vedení zůstane šest mužů přes 75 let, kteří to s otcem budovali třicet let a vůči změnám jsou rezistentní.
Pokud děti nemají zájem nebo předpoklady, je vhodné hledat profesionálního ředitele. Jenže CEO není nákup bot. Je to běh na několik let a klíčové je hledat někoho, kdo má nejen zkušenosti, ale i lidskou kompatibilitu s majitelem.
Autor je šéf společnosti JPF pro Moravu a slovenský trh
(Redakčně upraveno)
