Zatímco schodek se „daří“ plnit s výrazným předstihem, za očekáváním zaostávají téměř veškeré rozpočtové příjmy, zejména pak nová daň z neočekávaných zisků. Vypadá to, že se neočekávané zisky zatím neočekávaně nekonají.
Na výdajové straně se naproti tomu předbíhají transfery podnikatelskému i veřejnému sektoru. Z části jde nepochybně o efekt kompenzací vysokých cen energií, nicméně v meziročním srovnání to minimálně v případě dotací podnikatelskému sektoru až taková změna není.
Skok naproti tomu zaznamenávají náklady na důchody, které jsou vyšší už o více než 47 miliard korun. Série valorizací, kterou na začátku roku doplnilo ještě tzv. výchovné, se tak bez zajištění dodatečných příjmů propisuje přímo do výsledků rozpočtu a následně do dluhu.
Dosažení plánovaného schodku ve výši 295 miliard začíná být stále více nejisté. Stát sice ještě může počítat s dividendami a doplatky daní u právnických osob, avšak druhá polovina roku bývá rozpočtově méně příznivá, takže riziko překročení schodku se opět zvyšuje. Šancí by mohly být rychlé úspory ve výdajích, avšak je otázkou, zda jsou v tuto chvíli reálné.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
