Plány Izraele na letecké údery na íránská ropná zařízení nejsou ničím novým. Izrael je spřádal už minulý měsíc, kdy k nim chtěl získat souhlas amerického prezidenta Donalda Trumpa. S tím, že by je zahájil tento měsíc, tedy v květnu. Trump však na údery nekývl. Od dubna totiž Američané s íránskou stranou vedou nepřímá vyjednávání o možné nové jaderné dohodě Washingtonu a Teheránu.
Údery si nepřeje ani Saúdská Arábie, jež se obává širšího blízkovýchodního konfliktu, který by mohly vyvolat. Rijád se i proto snaží si Trumpa naklonit iniciováním zvýšení těžby v rámci uskupení OPEC+, které tlačí cenu ropy dolů – po čemž Trump opakovaně volá.
Možnou novou jadernou dohodu s USA ale Írán v úterý zatím dosud nejdůrazněji odmítl. A to přímo ústy svého nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Ten se nechal slyšet, že vyjednávání se Spojenými státy pravděpodobně nepovedou k dohodě, přičemž požadavky Trumpovy administrativy označil za „urážlivé“.
Krach jednání mezi Washingtonem a Teheránem by znamenal, že Trump nepochodí ani ve své snaze stabilizovat vztah právě s Íránem. Poté, co zatím selhávají jeho pokusy vyřešit další konflikty, válku na Ukrajině či stále napjatou situaci v Gaze.
Zmíněná zpráva CNN, jež se opírá o informace nejmenovaných amerických zpravodajců, tak může představovat reakci právě na Chameneího slova – o snahu udržet Teherán u vyjednávacího stolu. Chameneího příkré odmítnutí jaderné dohody je totiž poměrně překvapivé.
Jeho vrchní poradce Alí Šamchání – poradce pro politické, vojenské a jaderné záležitosti – totiž minulý týden prohlásil, že Teherán je připraven s Trumpem jadernou dohodu uzavřít.
A to výměnou za okamžité zrušení ekonomických sankcí. Írán by se podle Šamcháního zavázal, že nikdy nebude usilovat o jadernou zbraň a že se zbaví svých zásob vysoce obohaceného uranu, který je možné k její výrobě použít.
Kámen úrazu tak tkví v tom, že Spojené státy žádají Írán, aby zastavil i ty své jaderné aktivity, které Teherán označuje za plně civilní, související s provozem jeho jaderné energetiky, zejména jaderné elektrárny v Búšehru. Írán však zjevně hodlá v jaderném programu, jejž označuje za civilní, pokračovat dále.
Trump přitom ve svém prvním funkčním období, roku 2018, shodil ze stolu tehdy tři roky starou dohodu s Íránem, která Teheránu umožňovala uran sice obohacovat, ale za striktních omezení stran rozsahu takového obohacování. Načež na Írán uvalil těžké sankce, spočívající zejména v zákazu vývozu ropy.
Zmíněné zdražení ropy, k němuž došlo v reakci na uvedenou zprávu CNN, však není výrazné. Čeští řidiči se tak zatím nemusí obávat jakkoli výraznějšího růstu cen pohonných hmot. Naopak, stále platí, že nadcházející letní motoristická sezóna by mohla být nejlevnější v historii.
Za průměrnou čistou měsíční mzdu by totiž mělo být možné letos o prázdninách pořídit zhruba 1 125 litrů pohonných hmot. To je více než kdykoli v minulosti. Přitom, navíc, letošní vyhlížené nejlevnější motoristické léto historie nepředpokládá dohodu mezi USA a Íránem.
Pokud by k ní došlo, zlevnila by ropa potenciálně až do blízkosti 40 dolarů za barel, plyne z čerstvé prognózy agentury Bloomberg. Írán by totiž mohl navýšit svůj export ropy na světové trhy o zhruba 2,5 milionu barelů denně. V Česku by se v případě uzavření americko-íránské dohody průměrná cena nafty – a zřejmě i benzínu Natural 95 – dostala pod psychologickou úroveň 30 Kč/l.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
