Slabší než očekávaná inflace poněkud snižuje pravděpodobnost, že Česká národní banka (ČNB) zvýší svoji základní úrokovou sazbu už na zasedání tento měsíc. Stoupla naopak pravděpodobnost, že k prvnímu post-pandemickému zpřísnění své měnové politiky přistoupí až v srpnu.
Na nižší než předpokládanou míru inflace reagovala také koruna, která znatelně oslabila jak vůči dolaru, tak vzhledem k euru. Pokles pravděpodobnosti červnového zvýšení sazeb ČNB bere české měně část její atraktivity mezi mezinárodními devizovými obchodníky.
Část z nich přestala sázet právě už na červnové zvýšení sazeb. Červnový růst sazeb ale zůstává ve hře, byť v omezenější míře, neboť slabší než očekávanou květnovou inflaci má na svědomí předně snížení cen potravin.
Ty však společně s energiemi představují tradičně kolísavou položku, která je vyčleněna z výpočtu takzvané jádrové inflace, která zůstává citelná. Právě to může nakonec část bankovní rady přesvědčit, aby zvedli ruku pro zvýšení úroků už nyní v červnu.
Za celý letošní rok by míra inflace měla skončit bezpečně v tolerančním pásmu ČNB, když vykáže úroveň 2,5 procenta.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
