Zvýšení inflace způsobilo především zdražení alkoholu a tabáku. Alkohol meziměsíčně zdražil o 3,3 %, ve srovnání s minulým rokem byly alkoholické nápoje dražší o 6,8 %. Při pětiprocentním podílu ve spotřebitelském koši byl vliv zdražení alkoholu klíčový. Cigarety oproti dubnu zdražily o 1,7 %, meziročně o 3,9 %, i jejich vliv na dubnový růst cen byl citelný.

Propad cen pohonných hmot se definitivně zarazil – po osmi měsících poklesu v dubnu zdražily o 3,3 %. Ve srovnání s loňským dubnem byly pohonné hmoty stále o 13,9 % levnější, cen předchozího roku by pohonné hmoty neměly dosáhnout ještě několik měsíců.

Oproti březnu o dvě desetiny procenta zdražily rovněž potraviny. V meziročním pohledu přitom byly o 1,7 % levnější než před rokem.

O dvě desetiny procenta stouply v dubnu i ceny spojené s bydlením. Zdražilo zejména vodné (1,1 %, m/m), stočné (1,9 %, m/m) a teplo (0,9 %, m/m).

To, že obchodníci testují ochotu zákazníků zaplatit vyšší cenu, je viditelné i na oděvech a obuvi, které proti březnu zdražily o 3,5 %.

I když rostoucí ceny pohonných hmot nejsou dobrou zprávou pro spotřebitele ani podnikatele, většinu centrálních bank vývoj potěší. Růst cen ropy odvrací hrozbu toho, že se nízké ceny pohonných hmot promítnou do nižších inflačních očekávání. Pro domácí inflaci je dalším faktorem vysoká nabídka volných pracovních míst, což povede k tlaku na mzdy v některých profesích a oborech.

Inflace je tři desetiny nad nejnovějším odhadem centrální banky, která přitom zdůraznila spíše protiinflační rizika. Pravděpodobnost dalšího zásahu centrální banky tedy klesá. Bude záležet i na vývoji mezd v prvním čtvrtletí roku 2016, diskuze nad dalším uvolňováním měnové politiky by mohly pokračovat, pokud by růst mezd nedosáhl bankou očekávaná 4 %.

Autorka je hlavní ekonomka České  bankovní asociace