Domácnosti si ovšem nepřiplácely více pouze za bydlení, ale i za potraviny, jejichž ceny jen za poslední měsíc poskočily o 3,6 procenta. Drobná úleva tak vlastně byla vidět pouze u pohonných hmot, jejichž ceny sestoupily z dřívějších maxim.
Inflační vlna, kterou ČR zažívá, zde byla naposledy v devadesátých letech, kdy probíhala daňová reforma. Tak rychle jako nyní totiž nerostly ceny ani po měnovém otřesu v roce 1997 a 1998, kdy inflace začínala třináctkou.
Výrazný skok, a tedy i zářez do hospodaření domácností, způsobují náklady na bydlení. Za plyn si nyní lidé připlácejí za plyn (meziročně cca +44 %), elektřinu (+30 %), tuhá paliva (+24 %) a teplo (+17,5 %).
Bydlení, potraviny a doprava – jako tři nejvýznamnější části rodinných rozpočtů – zdražují nebývalým tempem. Průměrné náklady na bydlení vzrostly o pětinu, za potraviny o téměř 11 procent a dopravu o 21,5 procenta. Jde o položky v rodinném rozpočtu, na kterých lze jen těžko rychle ušetřit, a proto čím více za ně domácnosti zaplatí, tím více se bude šetřit na všem ostatním.
Vzhledem k tomu, že inflace ještě nekulminovala a náklady bydlení dál narůstají, může inflace v nejbližších měsících překonat i patnáctiprocentní hranici.
Roste rychleji, než ve své prognóze předpokládala České národní banka, a proto se dá čekat další výrazné zvýšení úrokových sazeb centrální banky už na červnovém zasedání o dalších 75 bodů.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
