Inflace rapidně zrychluje, pozor na „smrskflaci“

Názor
Růst cen potravin a nealkoholických nápojů byl loni citelný. Zdražení činilo 4,5 procenta. Nyní se růst cen potravin uklidnil, nicméně obecná inflace rapidně zrychluje. Ke konci roku bude atakovat úroveň čtyř procent, kterou možná i přeskočí. Růst spotřebitelských cen tak bude nejmarkantnější za 13 let.
„Smrskflace“ není fenoménem jen v případě čokoládových tyčinek a cukrovinek, ale týká se alkoholických nápojů, chipsů, kakaa, tatarky, dokonce i nepotravinářských výrobků. Ilustrační foto: Pixabay.com

V nejbližších měsících zdražování zasáhne také právě segment potravin. Kvůli zdražování potravin ve světě, které zachycuje například pravidelná statistika OSN. Podle ní byly ceny potravin ve světě letos v červenci meziročně o 31 procent vyšší, než loni v červenci.

Zdražování proto podle vlastního vyjádření chystá třeba česká divize nadnárodní potravinářské firmy Nestlé. Ta v Česku prodává třeba Nescafé, Hašlerky, čokoládu Orion, kakao Nesquik nebo tyčinky KitKat. Zdražovat bude také další světový potravinářský kolos, společnost Unilever, do jejíhož portfolia patří třeba čaje Lipton nebo zmrzliny Algida.

Jak vyplývá z nejnovějšího, srpnového šetření ČSÚ, mezi Čechy nyní panují značné obavy z toho, že by se inflace mohla ještě dále roztočit. Česká národní banka sice letos chystá ještě dost možná dvojí zvýšení základní úrokové sazby, jenže to na zkrocení rapidní inflace stačit nebude. Právě proto, že za růstem cen je hlavně „dovoz“ inflace ze světa.

PSALI JSME:
Karel Hašler dal jméno slavným bonbónům. Cucáme je už 100 let

Třeba v Německu si ze světa „dováží“ nejvíce inflace od 80. let minulého století, jak plyne z včera zveřejněných údajů tamního statistického úřadu, o nichž informuje agentura Bloomberg. Cenové tlaky ve světě se projeví růstem cen nejen v Německu, ale i s ním ekonomicky těsně propojené České republice.

V Češích obava z výrazného růstu cen přetrvává delší dobu. Své o tom vědí výrobci potravin. Ti v posledních letech proto zintenzivňují praxi nenápadného zmenšování objemu výrobků, snižování gramáže si ubírání procent alkoholu. Jde o praxi takzvané „smrskflace“ (z anglického shrinkflation, pozn. aut.).

Při „smrskflaci“ sice cena potravinového nebo nápojového výrobků zůstává v obchodě stejná, avšak tajně se smrskává právě objem, gramáž nebo kvalita výrobků. Zákazník tak za stejnou cenu kupuje méně, takže si pohorší podobně jako při cenové inflaci.

Akorát, že „smrskflace“ si u daného výrobku většinou nevšimne, zatímco cenovou inflaci by jistě zaregistroval, což by jej od koupě mohlo i odradit (viz Třináct aktuálně nejextrémnějších příkladů „smrskflace“ ze světa).

PSALI JSME:
Debata o kvótách potravin a soběstačnosti: Přestřelka, kde všichni pálí hodně od boku

V ČR v uplynulých letech přišly o deset gramů tyčinky Deli nebo Snickers. Tyčinka KitKat Chunky měla původně gramáž 50 gramů, po prvním ztenčování se snížila na 48 gramů a dnes váží jen 40 gramů. Čokolády Figaro, Studentská pečeť, Milka nebo tyčinka Margot ztratily během pár let dvacet gramů.

Pochopitelně, „smrskflace“ není fenoménem jen v případě čokoládových tyčinek a cukrovinek, ale týká se alkoholických nápojů (snižuje se objem nápoje, nebo dokonce procento alkoholu), chipsů, kakaa, tatarky, dokonce i nepotravinářských výrobků, jako je kosmetika nebo mycí prostředky.

Zákazník by v čase citelné inflace cen potravin měl pečlivěji než jindy pročítat údajů o složení, objemu či gramáží výrobku a umět posoudit, zda se nestává obětí „smrskflace“.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Smrskflace. Výrobci raději potají zmenšují balení, aby nemuseli zdražovat

Zavřít reklamu ×
  1. Moc by mě zajímalo, proč v Německu koupím Nutelu za necelé 4ečka,konzervu tortil v tomatě za 1,20 e, taktéž eintopf za euro a to se z každé konzervy najím 2x,v Itálii koupím 2×250 gramů Lavazzy za 5 euro. Tam se pocovidová inflace nekoná? A to jsou tam výdělky minimálně 2-3x vyšší. Železo vozím z Itálie, cihly z Německa, jen u nás je tento materiál dražší a dražší. Kde je zakopaný pes? V nenažranosti obchodníků a taky se snahou oslabit před volbami vládu, která za to absolutně nemůže. Jsme ovce.

  2. Ano jsme ovce národních firem. Kde jsou ty časy kdy jsme byli většinou soběstačný alespoň v základních potřebách,všechno se buď rozkradlo nebo zkrachovalo. Když už tak gramáž byla většinou u pamlsků 100g a stálo to pár kcs dnes se klidně ubere i 500g a cena jde buď nahoru nebo je stejná a ta kvalita taky stojí za hovno. Proč jde třeba do Německa kvalitnější než máme mi,odpovím si sám,protože by Němci se na to vystáli a Agrofert by ty výrobky buď musel prodávat zde nebo je likvidovat a to není jen Agrofert ale i jiný mezinárodní firmy které se snaží na cechackach vydělávat.

  3. A taky pozor na „šuntaci“ = u vyráběného zboží nahrazují výrobci suroviny a komponenty levnějšími a postupně čím dál méně kvalitnějšími substituty. Inu po tisící musíme prožít, k čemu vede tzv. měnová inflace =
    „roztáčení kol“ ekonomiky a „dohánění“ cen tiskem peněz = zvyšování peněžní zásoby. Jsem zvědav, jakého vnitřního nepřítele (bohaté, odpírače, popírače, xenofoby, rasisty, extrémisty /= kohokoli/) a vnějšího nepřítele (dtto), následného už nezvratně neodvratitelného totálního bankrotu, „objeví“ dnešní papaláši.

Napsat komentář: Drábek Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Spotřebitel

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB