Výrazný vliv na meziroční nárůst cenové hladiny i zpomalení tohoto růstu měly podle statistiků ceny v oddíle bydlení. Ceny zboží úhrnem podle ČSÚ v listopadu meziročně vzrostly o 8,1 procenta a ceny služeb o 5,9 procenta.
Náklady vlastnického bydlení meziročně vzrostly o 0,5 procenta. Rostou i ceny nájemného bytů (meziročně o 7,4 %), vodného (+ 16,3 %) a stočného (+ 26,9 %). Ceny elektřiny zpomalily meziroční růst na 143 procent z říjnových 148,6 procenta a tepla a teplé vody na 24,2 procenta z předchozích 31 procent.
Ceny zemního plynu klesly o 6,3 procenta, zatímco v říjnu vzrostly o 6,2 procenta. Mírně klesly i ceny tuhých paliv (o 0,8 % oproti říjnovému růstu o 3,9 %). Energie přesto ukrajují z rodinných rozpočtů podstatnou část.
Kromě nákladů spojených s bydlením rodinné rozpočty výrazně zatěžují hlavně nákupy potravin. Ty i přes dlouhodobé dvojciferné zdražování v posledních měsících stále nezlevňují, růst jejich cen ale zpomalil. Dražší jsou i ubytovací a stravovací služby, naopak cena automobilů a pohonných hmot v listopadu meziročně klesla.
Inflace zůstává stále velmi vysoká, což stále velmi zatěžuje rodinné rozpočty. Výhledy do nového roku navíc nejsou příliš optimistické. Obchodníci už vzkázali, že i přes snížení DPH potraviny v příštím roce zdraží. Otázkou je, jak se do promítne do celkových čísel. Nicméně je jisté, že rodiny budou muset šetřit ještě více.
Základní potraviny totiž nejsou věcí, kterou v případě ekonomických problémů mohou jednoduše oželet. Vysoká inflace navíc znehodnocuje úspory lidí. Čím vyšší inflace, tím méně si lidé za stejnou částku nakoupí. Z každé stokoruny sedmiprocentní inflace ukousne každá rok sedm korun. Čím více peněz mají lidé ušetřeno, o to více přijdou.
Autor je generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
