Právě ceny elektřiny byly letos v říjnu v podstatě jediným zásadním tahounem růstu meziroční inflace. Ceny potravin, pohonných hmot, položky spadající do jádrové inflace, ale také ceny zemního plynu či tuhých paliv: To vše v říjnu působilo ve směru zmírnění meziroční inflace. Říjnový nárůst meziroční inflace je jednorázovou záležitostí, již v listopadu by inflace měla klesnout do oblasti sedmi procent.
Meziroční inflace v říjnu vzrostla z 6,9 procenta na 8,5 procenta, když finanční trh očekával inflaci na úrovni 8,4 procenta. Česká národní banka (ČNB) ve své prognóze zveřejněné počátkem listopadu odhadovala říjnovou meziroční inflaci na úrovni 8,3 procenta. Meziroční inflace se v říjnu vrátila na svou úroveň z letošního srpna, tento nárůst představuje jednorázový výkyv.
Říjnový růst meziroční inflace byl tažen cenami elektřiny, kde se v meziročním srovnání projevila nízká srovnávací základna, když loni v říjnu ceny elektřiny klesly díky zavedení přechodného úsporného tarifu.
Meziroční zrychlení růstu cen elektřiny a tím i celkové inflace nebylo v případě letošního října překvapivé a tento nárůst inflace představuje jednorázový a dočasný výkyv, neboť inflace by měla klesnout zpět k sedmi procentům již v listopadu.
Jestliže ceny elektřiny táhly v říjnu meziroční inflaci vzhůru, tak v zásadě všechny ostatní klíčové položky spotřebního koše působily ve směru zmírnění inflace. Ve směru zmírnění meziroční inflace působily ceny potravin, ceny pohonných hmot, s výjimkou cen elektřiny se cenový růst zmírnil u ostatních energií pro domácnosti a další zmírnění lze čekat u jádrové inflace.
Jádrová inflace, která v rámci všech indikátorů vývoje spotřebitelských cen zřejmě nejlépe mapuje domácí cenové tlaky, v říjnu dle všeho klesla ze zářijové úrovně, jež činila pět procent. Meziroční cenový růst se zpomalil napříč všemi hlavními položkami náležejícími do jádrové inflace, tedy například jak u bytového vybavení, u odívání a obuvi, tak u veřejného stravování a ubytování anebo také v oddíle rekreace a kultura.
Prognóza ČNB zveřejněná počátkem listopadu očekávala, že jádrová inflace bude v letošním závěrečném čtvrtletí činit čtyři procenta poté, co v letošním třetím čtvrtletí dosáhla úrovně 5,9 procenta. Říjnový nárůst meziroční inflace nepředstavuje překvapení a rozhodně neznamená nějaké drama.
Nárůst inflace byl tažen takřka výhradně cenami elektřiny a již v listopadu by se meziroční inflace měla vrátit do oblasti sedmi procent. Výrazné zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen bude následovat na počátku roku 2024, zejména díky vývoji cen energií pro domácnost a potravin. V prvním čtvrtletí 2024 by celková meziroční inflace mohla činit méně než tři procenta.
Za celý letošní rok může činit průměrná inflace zhruba 10,8 procenta, když loni činil celoroční průměr inflace 15,1 procenta. V roce 2024 by celoroční průměrná inflace mohla klesnout mírně pod 2,5 procenta. Struktura říjnové inflace a zejména výhled na výrazný pokles inflace v roce 2024 náleží mezi argumenty hovořící pro zahájení procesu pozvolného snižování úrokových sazeb ČNB.
Spolu se slabým výkonem české ekonomiky, kdy hrubý domácí produkt (HDP) letos směřuje k celoročnímu poklesu, by dle mého názoru bankovní rada měla přikročit k prvnímu snížení úroků již na příštím zasedání v prosinci, kdy by repo sazba mohla být snížena o čtvrt procentního bodu ze stávající úrovně sedmi procent.
Pokud zůstanou úrokové sazby beze změny i v prosinci, tak se bankovní rada může dostat do situace, kdy v roce 2024 bude muset úrokové sazby snižovat výrazněji než o čtvrt procentního bodu v jednom kroku.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
