Nutno však jedním dechem dodat, že pokud by vláda nepřistoupila ke snížení sazby DPH na elektřinu a plyn, činila by inflace nikoli šest, ale rovnou sedm procent. Snížení sazby DPH totiž způsobuje zpomalení meziroční inflace právě o jeden procentní bod.
DPH na energie je přitom snížena pouze na měsíce listopad a prosinec. Stále je tak možné, že v lednu dosáhne inflace tempa až desetiprocentního. Je totiž otázkou, zda Fialova vláda bude v příštím roce s praxí nulové sazby DPH pokračovat, neboť s ní její představitelé vyjadřují nesouhlas z důvodu přílišné plošnosti.
Meziročně táhnou ceny nahoru zejména o skoro třetinu zdražující pohonné hmoty, které jsou důsledkem až o sto procent vyšší korunové ceny barelu ropy na světových trzích, a také rostoucí ceny automobilů. U nich se zásadně projevuje světová přepravní krize a nedostatek komponent, zejména čipů. Tradičně se připojuje alkohol a tabák, zdražující zejména kvůli rostoucí spotřební dani o více než dvanáct procent.
Zdražuje také obuv a oblečení, o takřka třináct procent, neboť zejména kamenní obchodníci se snaží dohnat výpadky příjmů z doby pandemie. Z potravin poměrně mocně k cenovému růstu přispívají o více než čtvrtinu zdražující máslo nebo o více než pět procent dražší brambory. Elektřina byla díky snížení DPH v listopadu o bezmála 14 procent levnější než loni a zemní plyn o zhruba devět procent levnější.
V příštích měsících se tempo růst cen dále zrychlí. V lednu nelze vyloučit až desetiprocentní inflaci, zejména kvůli růstu cen energií. Je ale otázkou, jak na tento růst zareaguje Fialova vláda, resp. nová Sněmovna.
Dojde-li k dalším úlevám, celkový růst cen až tak dramatický nebude. V průběhu příštího roku bude inflace postupně zmírňovat, ke dvouprocentnímu cíli České národní banky by se měla přiblížit v prvním pololetí 2023.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
