Významný příspěvek měl také růst cen potravin. Naopak zlevnění pohonných hmot působilo v opačném směru, což částečně kompenzovalo mírný nárůst cen energií. Perzistentní inflační tlaky by měly podle nás vést k tomu, že jádrová složka inflace bude vrcholit až začátkem příštího roku na 5,3 procenta meziročně.
V podobném duchu překvapila směrem nahoru i polská inflace, když meziměsíčně v srpnu výrazně zrychlila z červencových 0,2 na 0,8 procenta. Ve větší míře k tomu přispěly především ceny potravin a energií.
V Polsku také došlo ke zveřejnění zpřesněného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), překvapením byl zejména 2,1 procentní růst spotřeby domácností i přes vysokou míru inflace, což vysílá relativně proinflační signál.
Euro ve středu doprovázela větší volatilita. Poté co se dostalo vůči dolaru opět pod paritu, tak ztráty vzápětí mazalo. Ke konci obchodování se nacházelo jen těsně nad zmiňovanou paritou.
Zrychlující inflace po komentářích představitelů Evropské centrální banky (ECB) z Jackson Hole tak dále posílila debaty ohledně přísnějšího tempa utahování měnové politiky na příštím zasedání ECB, které se bude konat příští týden. Podle trhu je na stole i možnost 75bodového zvýšení úrokových sazeb.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
