Tato změna ve vahách však naopak jádrové inflaci v prosinci 0,2procentního bodu přidá. Tu bude navíc tlačit směrem nahoru srovnávací základna spojená s loňskými nižšími cenami energií v Německu (v důsledku vládních opatření). Inflace se tak v prosinci opět vyhoupne nad tři procenta. Kolem této úrovně se bude držet i v první polovině příštího roku, v jeho závěru pak klesne na 2,5 procenta.
Její jádrová složka by se měla kvůli silnému růstu mezd a oživení spotřeby domácností snižovat jen velmi pozvolna, přičemž v závěru příštího roku dosáhne 2,9 procenta. Právě její setrvačnost je hlavním důvodem, proč předpokládáme, že první snížení sazeb doručí Evropská centrální banka až na samotném konci roku 2024.
Společná evropská měna v průběhu čtvrtečního obchodování ztrácela. Ve srovnání s předchozím dnem byla o 0,4 procenta slabší a obchodovala se za 1,092 USD/EUR. Oslabovaly i ostatní regionální měny. Nejvíce ztratil maďarský forint (0,7 %), jehož kurz se v odpoledních hodinách pohyboval kolem 380,7 HUF/EUR. Česká koruna i polský zlotý ztratily shodně 0,2 procenta.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
A co Česko? Kdy se dočkáme snížení inflace aspoň na 5%?