Americká inflace je v současnosti nejdůležitějším ukazatelem sledovaným ekonomy a investory. Její výše má totiž nejvýznamnější dopad na rozhodování Fedu (americká centrální banka, pozn. red.) o výši úrokových sazeb v USA. A ty následně ovlivní stav světové ekonomiky a peněženky mnoha střadatelů.
V září dosáhla spotřebitelská inflace v USA meziroční úrovně 3,7 procenta (trh očekával meziroční nárůst o 3,6 %, pozn. aut.). Jde o třetí měsíc, kdy se meziroční inflace zvýšila, i když nepatrně. Na meziměsíční bázi inflace zpomalila ze srpnových 0,6 procenta na zářijových 0,4 procenta.
Zdrojem růstu spotřebitelské inflace byly rostoucí ceny energií související s růstem světových cen ropy. Nejvýrazněji k růstu inflace přispěla cena benzínu, která se u amerických čerpacích stanic během měsíce zvýšila o 8,5 procenta.
Jádrová inflace mezitím klesla ze srpnových 4,3 procenta na 4,1 procenta. Současně ceny služeb (bez nájemného) klesaly na meziroční bázi již devátý rok v řadě. Právě tento ukazatel Fed pozorně sleduje.
Zdá se tedy, že zpráva o inflaci nemusí být katalyzátorem dalšího zvyšování úrokových sazeb v USA. Inflace ve službách se meziměsíčně zvýšila, ale neočekává se, že by tento trend v příštích měsících pokračoval.
Inflace v USA v uplynulém roce prudce poklesla z nejvyšší hodnoty devět procenta meziročně. A navzdory současnému růstu je stále malá šance, že by se vymkla kontrole. Zejména proto, že jestřábí politika Fedu drží ekonomiku pevně na uzdě a v tuto chvíli může být recese větší obavou než další prudký nárůst inflace.
Nicméně vysoká inflace, a to i na úrovni 3-4 procenta meziročně, pokud se dlouhodobě udrží, může narušit způsob, jakým spotřebitelé přemýšlejí o penězích. A dlouhodobě vysoké úrokové sazby mohou mít vážné ekonomické důsledky.
Autor je analytik společnosti eToro
(Redakčně upraveno)
