Otázkou však zůstává, zda má toto číslo potenciál ovlivnit plán Fedu (centrální banka USA, pozn. red.), kterým je pokračující zmírňování restriktivního působení měnové politiky. Podle našeho názoru by i přes patrnou odolnost inflačních tlaků mohlo další snížení úrokových sazeb Fedu přijít letos v prosinci, čemuž zhruba 80% pravděpodobnost přisuzují i tržní instrumenty.
Měsíční saldo tuzemského běžného účtu platební bilance se v září vrátilo do záporu. Přispělo k tomu především meziměsíční prohloubení schodku u primárních důchodů, což bylo odrazem vyššího odlivu dividend do zahraničí.
Za první tři čtvrtletí dosáhl přebytek bilance běžného účtu s přispěním výrazně kladné bilance zboží a služeb 1,2 procenta hrubého domácího produktu, což je o jeden procentní bod více než za stejné období loni.
Celkově tak v letošním roce přeshraniční toky zachycené běžným účtem vyznívají pro českou korunu dosud pozitivně a tlumí – v poslední době poměrně intenzivní – negativní sentiment vůči měnám rozvíjejících se trhů.
Na devizových trzích se ve středu dařilo dolaru i měnám středoevropského regionu. Zelené bankovky s podporou zámořských inflačních čísel posílily v páru s eurem o 0,4 procenta na 1,059 USD/EUR.
Bez datové opory navzdory tomu částečně korigovaly ztráty vůči společné evropské měně z první poloviny týdne všechny měny středoevropského regionu. Česká koruna se posílením o 0,4 procenta vrátila lehce pod hladinu 25,30 CZK/EUR.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
