Allianz Trade odhaduje, že šok důvěry a poptávky by mohl ve vývozu do EU a Ruska znamenat ztrátu až 480 miliard dolarů. Vzhledem ke své exportní povaze přitom nezůstane stranou ani česká ekonomika, společnosti v regionu střední a východní Evropy budou patřit k nejzasaženějším.
Pojišťovna musela s ohledem na aktuální dění upravit své vlastní výpočty. „Nyní očekáváme, že obchod v roce 2022 vzroste v objemovém vyjádření o čtyři procenta, tedy o dva procentní body méně, než se očekávalo před válkou. Naopak v hodnotovém vyjádření globální obchod prudce vzroste o téměř 11 procent oproti dříve očekávaným 7,2 procent,“ informovala Iva Palusková, Country Manager české pobočky Allianz Trade.
Ačkoli Rusko jako trh konečné poptávky není na globální úrovni největším (v letech 2015-2019 představuje v průměru jen 1,2 % celosvětového dovozu, poz. red.), několikaletá recese, které bude pravděpodobně čelit, by mohla vést ke ztrátám v regionu. Nejvíce ohroženými zeměmi jsou Moldavsko, Slovensko, Srbsko, Slovinsko a Česká republika, kde vývoz přesahuje 1,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Z největších vývozců eurozóny patří mezi dvacítku nejohroženějších zemí Německo a Itálie, u nichž by v nejhorším případě, kdy dojde k úplnému zmrazení vztahů s Ruskem, mohly ztráty dosáhnout až 0,6 procenta (21 mld. USD), resp. 0,5 procenta HDP (90 mld. USD).
Východní Evropa je také ohrožena z pohledu Ruska jako dodavatele. V tomto případě jsou nejrizikovější odvětví energetiky (např. ropa, plyn), kovů (např. hliník, palladium, nikl) a zemědělsko-potravinářského průmyslu (např. pšenice, kukuřice), neboť Rusko představuje přibližně devět procent, tři procenta, resp. dvě procenta celosvětového vývozu každého z těchto odvětví.
Právě energetika a především kovy jsou citlivějšími skupinami. Více než deset procent dovozu přibližně dvaceti kovů, které mají klíčové využití v dopravních prostředcích, špičkové elektronice (baterie, polovodiče, chytré telefony), stavebnictví a automobilovém průmyslu, totiž do EU směřuje právě z Ruské federace.
Z pohledu globálních dodavatelských řetězců je ovšem ještě problematičtější zhoršující se situace okolo covid-19 V Číně. Tamní úřady totiž nadále uplatňují politiku nulového výskytu, což by mohlo v krajním případě vést k uzavření čínských přístavů, jako tomu bylo v létě loňského roku.
Striktní režim ve městě Šanghaj, jenž je v souladu s čínskou nulovou tolerancí covidu, letos může čínskou ekonomiku připravit o 0,4 procentního bodu jejího celoročního růstu. „Ten tak může skončit pod úrovní pěti procent. Šanghaj je totiž ekonomickým motorem celé Číny,“ informoval před pár dny hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
„Historický vztah mezi naším vlastním indexem přetížení čínských přístavů a indexem dodacích lhůt dodavatelů globálního výrobního sektoru naznačuje, že dodací lhůty pravděpodobně zůstanou po většinu roku 2022 nad průměrem z doby před pandemií a na začátku roku 2023 se dokonce mírně prodlouží,“ upozornila Palusková.
K tomu je třeba připočíst i náklady na logistiku, k jejichž zvýšení by mohlo dojít v důsledku vyšších cen ropy. Od roku 2020 vykazují ceny ropy Brent a ceny kontejnerové přepravy 90% korelaci, což naznačuje potenciální rekordní vrchol přepravních sazeb na úrovni 14 000 USD/FEU (čtyřicetistopý kontejner, pozn. red.).
Financování obchodu se navíc může v roce 2022 stát pro některé vývozce překážkou v souvislosti s vyššími náklady na financování v amerických dolarech, vyššími cenami komodit a sankcemi vůči Rusku. Navzdory pokračujícím otřesům ve světové ekonomice se americká centrální banka (Fed) neodchýlí od svých plánů zpřísňování měnové politiky.
Letos tak analytici společnosti Allianz Trade očekávají dalších pět zvýšení sazeb a čtyři v příštím, zatímco snižování rozvahy Fedu začne již v polovině roku 2022. V této souvislosti bude pravděpodobně docházet k posilování dolaru a financování v něm se tak prodraží, uvedli analytici společnosti s tím, že letos posílení dolaru oproti euro v průměru o osm procent.
