Právě o posledně jmenovaném faktoru přinesl nedávno srozumitelný důkaz deník Blesk, když vylíčil příběh pana Milana V. Udělal to zřejmě nedopatřením, vede totiž kampaň proti pojišťovnám, to ale na věci nic nemění.
Centrální banka zároveň v roce 2013 upozornila prodejce životního pojištění, aby tento produkt nepřirovnávali ke spoření. Propagace by měla vždy obsahovat zřetelné upozornění, že investice do podkladových aktiv v rámci investičního životního pojištění v sobě obsahuje riziko kolísání hodnoty investice, a že obvykle není zaručena návratnost původně investované částky.
Zdroj: www.ceskatelevize.cz
DVA ROKY MÍSTO 25
Pan Milan V. podle Blesku v roce 2005 podnikal, a protože se mu zrovna dařilo, přemýšlel, jak si zbývající peníze uspořit. Peníze dal na doporučení poradce na investiční životní pojištění. S manželkou uzavřeli celkem pět smluv s nulovou nebo maximálně stokorunovou rizikovou složkou. Prostředky se jim měly během trvání smlouvy, tedy v horizontu pětadvaceti let, výhodně zúročit.
Poradce ho ale údajně ujistil, že peníze může vybrat už za dva roky, a dostane totéž, jako kdyby se zúročovaly čtvrt století. Co tím sledoval, to je pravidelným čtenářům našeho portálu určitě jasné: Během dvou let zinkasoval svou provizi, která tehdy mohla činit až 200 % roční pojistné částky, víc ho nezajímalo.
Proč takové pohádce „úspěšný podnikatel“ uvěřil, není z popisu deníku Blesk zcela jasné. Těžko si ale lze představit, že by peníze vložil třeba na pětiletý termínovaný vklad a po dvou letech se domáhal vyplacení smluvně garantované částky. To by ho ani nejčtenější český bulvár nemohl prezentovat jako „podvedeného klienta“, maximálně jako exota v Černé kronice.
Podobně uvažující lidé, kteří logicky museli narazit, se teď pokoušejí vyvíjet tlak na pojišťovny prostřednictvím platformy Podvedení klienti.
POJIŠTĚNÍ MÍSTO REFORMY
Stát měl přitom v době, kdy se investiční a ještě před ním kapitálové životní pojištění na českém trhu etablovalo, ty nejlepší úmysly. Po dlouhých a naprosto neplodných debatách o penzijní reformě přimět občany, aby si alespoň touto formou (a nejlépe i prostřednictvím dalších státem podporovaných produktů) odkládali peníze na stáří. Proto ten dlouhodobý časový horizont nastavení smluv, proto dává pramalý smysl vybírat peníze kdykoli dřív.
Zdroj: www.partners.cz
Na rozdíl od kapitálového životního pojištění není u IŽP sjednána pojistná částka pro případ dožití. Výplata při dožití se plně odvíjí od výkonnosti fondu nebo skupiny fondů, do kterých se v rámci pojištění investuje. U kapitálového životního pojištění je finanční rezerva zhodnocována technickou úrokovou mírou mínus poplatky produktu, můžou být připisovány podíly na výnosech.
Ve vyspělých zemích investiční životní pojištění reagovalo na změnu přístupu k životnímu pojištění v průběhu 70. let 20. století, kdy životní pojištění začalo být chápáno i jako zajímavý investiční instrument. V 90. letech se investiční pojištění stává jednoznačně nejoblíbenější formou životního pojištění, a to především díky růstu akciových trhů.
PŘISPÍVAT MŮŽE I ZAMĚSTNAVATEL
V České republice tento produkt začaly pojišťovny nabízet v roce 2002 a v roce 2003 se začal masivně rozšiřovat mezi běžnou klientelu. Hlavním prodejním argumentem byly slibované zajímavé výnosy, stát k nim „přihodil“ možnost daňového odpočtu, postupně až ve výši současných 24 000 korun. Stát vám tak fakticky přidá k vaší investici každoročně až 3 600 Kč formou úspory na dani z příjmů.
Navíc může zaměstnanci přispívat i zaměstnavatel. Daňová novela platná od letošního ledna zvedla limit jeho od daně osvobozeného ročního příspěvku na vybrané finanční produkty v součtu z 30 000 Kč na 50 000 korun.
IŽP má ještě jednu nezpochybnitelnou výhodu: Nepodléhá dědickému řízení. I když obsahuje nulovou rizikovou složku, jako v případě pana V., obdrží při předčasném úmrtí pojištěného naspořenou sumu „obmyšlená osoba“. Tedy kdokoli, koho dotyčný určil. Nehrozí ani tahanice s ostatními pozůstalými, ani dilema, zda dědictví přijmout v případě, že například dluhy zesnulého přesahují výši aktiv (psali jsme zde).
NEJVYŠŠÍ PODPORA NA SVĚTĚ
A právě systém podpory různých produktů, které by měly sloužit stejnému účelu – tedy odlehčení systému státních penzí a budoucímu vylepšení finanční situace jeho účastníků – ostře kritizuje přední český odborník na oblast pojišťovnictví, profesor Jaroslav Vostatek z Vysoké školy finanční a správní.
„Zásadním selháním české vlády je existence několika zcela různých systémů státní podpory pro stejné či srovnatelné produkty, jejich poskytovatele a klienty. Za tento stav odpovídá především ministerstvo financí,“ ukazuje Vostatek na hlavního viníka.
Je podle něj přímo absurdní, když podílový fond, zabalený penzijní společností, má násobnou státní podporu než podílový fond zabalený pojišťovnou jako investiční životní či důchodové pojištění, a ještě vyšší podporu než podílový fond poskytovaný investiční společností.
„U příspěvků zaměstnavatele je státní podpora investičních a spořících produktů penzijních společností a pojišťoven ‚pro změnu‘ stejně vysoká, dokonce nejvyšší na světě, a poskytovaná do společného ročního limitu,“ upozorňuje Vostatek.
