Místo jednoho malého bytu za čtyři miliony v Praze může být pět až osm garážízdroj: Pixabay.com

Investoři se chystají, že lidé nebudou mít na zdražené hypotéky

Finanční a ekonomický institut zaznamenává v posledním roce přípravu investorů do nemovitostí na to, že řada lidí nebude mít v horizontu pěti let na to, aby utáhli očekávané zdražení svých hypoték. S tím, jak postupně skoční fixační období levných hypoték, a jak se budou postupně zvyšovat úroky, je pravděpodobné, že mnoho klientů bank už nezvládne zvýšení měsíčních splátek o dva tři tisíce korun měsíčně.

Kromě toho řada lidí má ve skutečnosti i 110% hypotéky, protože nedostatek vlastních peněz na nákup nemovitosti a její vybavení či rekonstrukce dokrývaly proti hypotékám mnohem dražšími spotřebitelskými půjčkami. A také úvěry ze stavebního spoření. To ostatně dokládají i čísla. Stavební spoření jako takové sice už dávno tak výhodné není, ale zajímavé je v možnosti úvěrů. Například Lišce meziročně vyskočil počet nově poskytnutých úvěrů o neuvěřitelných padesát procent.

Investoři z řad obchodníků s komoditami a právníků proto zakládají skupiny, které počítají s tím, že banky se budou takových domů a bytů chtít rychle zbavit. Kumulují kapitál s cílem hypotéky začít vyplácet a myšlenkou původní vlastníky v bytech nechat. Z vlastního by se tak stalo nájemní bydlení. Nikdo nechce být zatím v této souvislosti jmenován, ale při neformálních setkáních s členy investičních klubů či právníky, kteří se pohybují kolem insolvencí, je to jedno z frekventovaných témat.

Takové investice, kdy se bývalý vlastník v bytě či domě ponechá, jsou sice dlouhodobé, ale jak ukazují zkušenosti některých investorů „v menším“, zároveň relativně spolehlivé, pokud ovšem nesměřují do vyloženě sociálně vyloučené lokality.

NÁJEM V MÍSTĚ OBVYKLÝ STAČÍ

„Koupil jsem v exekucích už patnáct bytů po celé republice, spíše v menších městech a vesnicích. Jsou to statisícové částky. Původní majitele jsem tam ponechal, platí mi nájem v místě obvyklý. Nejsou to velké sumy, ale za nějakých dvacet let se mi to vrátí, a to bude doba, kdy budu už penzista, a bude to pro mne znamenat zajištění na důchod. Navíc se mi nestalo, že by mi někdo z těchto nájemníků dlužil. Jsou rádi, že v dříve svém bytě mohli zůstat, že se nemusí stěhovat,“ potvrzuje jeden z insolvenčních právníků.

Podobně uvažují i zakladatelé jednoho nového investičního klubu v Praze, kde se potkávají především ti, kteří mají zkušenosti s obchodováním s komoditami v zahraničí.

„Vypadá to pěkně, ale lze na tom i ztratit kalhoty. Třeba takto jeden investor koupil dva paneláky v Chomutově, a ti lidé mu stejně neplatili, a byla z toho velká ztráta,“ říká čtyřicetiletý obchodník s realitami a pohledávkami. Sám takto z exekuce vykoupil bývalý hostinec v jisté moravské obci, kde hodlá v budoucnu stavět rodinné domy, a původní obyvatelku v něm rovněž ponechává.

GARÁŽE VÝKONNĚJŠÍ NEŽ GARSONKA

Kromě čekání na selhání hypoték u lidí, kteří mají až příliš našponovaný rozpočet, se podle poznatků FAEI.cz investoři ohlížejí s chutí také po garážích ve velkých městech, jejichž ceny i nájmy letí vzhůru, hlavně v centru Prahy.

Volného místa na parkování je stále méně. Praha 1 chce udělat další barevné zóny, parkovací zóny zavádí už dokonce i Praha 4. Důvod je prostý. Vznikla zde řada administrativních budov, a nižší management nemá kde parkovat, tak se tlačí do sídlišť, kde zase nemá možnost parkovat místní obyvatelstvo.

Garáže a garážová stání v Praze se běžně nabízejí za tři sta až šest set tisíc korun. V samotném centru šplhají až k milionu, ale dobře se pronajímá i širší centrum. Pronájmy jsou od dvou do deseti tisíc. Poměr pořizovací ceny a výnosu z nájmu u garáží často vychází lépe než u malometrážních bytů. Jsou to snadné počty.

Místo jednoho malého bytu za čtyři milióny v Praze může být pět až osm garáží. I kdyby byl výnos z jedné po odečtení poplatků v průměru dva tisíce korun měsíčně, dělá to pro vlastníka deset až šestnáct tisíc, což je více než výnos z garsonky, odečtou-li se také náklady na správu a údržbu.

ZÁJEM O BÝVALÁ KASÁRNA

Zájem je i o vinice, či lesní pozemky s vodní plochou a pramenem vody.

Mezi spekulanty s nemovitostmi se rovněž vážně mluví o tom, že v okolí hranic s Německem začínají mít zájem i o neudržované nemovitosti, které skýtají v budoucnu možnost ubytování většího počtu osob, například bývalá kasárna, subjekty z Německa.

I když to zatím nelze nikde oficiálně ověřit, české pohraničí se má údajně nacházet v Němci připravovaném dotačním pásmu pro řešení případné další imigrační exploze. Německé kapacity už teď praskají ve švech a jak všichni vědí, členství v EU znamená volný pohyb osob uvnitř Unie.

Jindřich Kolomazník

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *