K tomu primárně přispěly ceny potravin a služeb, zatímco ceny energií v meziročním vyjádření tlačily inflaci dolů, zejména díky vyšší srovnávací základně minulého roku. Zrychlující dynamika cen potravin zřejmě ještě zpožděně reflektuje vývoj na komoditních trzích, především ceny energií, které však již v posledních měsících rapidně klesly.
Vráskám na čele centrálních bankéřů Evropské centrální banky (ECB) ovšem přidá zrychlení jádrové inflace – zde však pravděpodobně stále hraje roli změna vah ve spotřebním koši na začátku roku – která ukazuje, že jádrové cenové tlaky zůstávají velmi silné, případně dokonce zesilují.
Obecně tak perzistence inflačních tlaků ve čtvrtek nabídla podporu pro pokračování cyklu utahování měnové politiky po březnovém zasedání, kde ECB již na tom únorovém předběžně narýsovala 50bodový hike. Tržní ocenění v reakci zůstalo téměř beze změny, nicméně již nyní implikuje, že depozitní sazba ECB vyroste až na čtyři procenta ze současných 2,5 procenta.
Zápis z únorového zasedání ECB zlom po nových inflačních datech nepřinesl. Bylo v něm mimo jiné zmíněno, že obavy z přílišného utažení měnové politiky s ohledem na perzistenci inflace a současnou úroveň úrokových sazeb jsou zatím předčasné, a tudíž další zvyšování sazeb je považováno jakožto stále vhodný další postup.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
