Pěstování pšenice je staré skoro jako historie lidstva. První pšenici pěstovali lidé patrně už 10 000 let před naším letopočtem. První nálezy obilnin jsou ovšem ještě starší, pocházejí až z roku 16 000 před Kristem, byť patrně nešlo o cílené pěstování. Dnes se pšenice pěstuje v mnoha odrůdách a stále se šlechtí nové. První formou šlechtěné pšenice byla takzvaná jednozrnka, křížením s trávou Aegilops speltoides vznikla dvouzrnka.

Pšenice je základní potravinou pro více než třetinu světové populace. V roce 2050 přitom podle expertních odhadů stoupne počet obyvatel Země na 9,6 miliard a pro zajištění jejich obživy je nutné každoročně zvyšovat výnos této plodinu o 1,6 procent. Vzhledem k tomu, že neustále ubývá půdy a mění se globální klima, nebudu toho do budoucna možné dosáhnout bez nových odrůd s lepšími vlastnosti.

K vyšlechtění „nové pšenice“, která bude například odolnější vůči chorobám a škůdcům nebo proti suchu, má pomoci rozluštění jejího genetického kódu, což se po dlouhých letech intenzivní práce podařilo početné skupině vědců ze dvou desítek zemí včetně České republiky. O svém úspěchu informovali v prestižním časopise Science.

Pětinásobek lidského genomu

Přečtení dědičné informace pšenice seté bylo dlouho považováno za nemožné kvůli její enormní velikosti, která je pětkrát větší než u člověka. Skládá se ze tří navzájem podobných subgenomů a také tím, že většina genomu je tvořena mnohokrát se opakujícími úseky DNA.

„Můžeme to přirovnat k situaci, kdy bychom rozstříhali tři vydání stejné knihy ve velmi podobných jazycích na úseky kratší než jedna věta, tyto kousíčky smíchali a museli knihy sestavit do původní podoby. Jsem nesmírně rád, že se to u tak velkého genomu, jaký má pšenice, podařilo. Nebylo by to samozřejmě možné bez rozsáhlé mezinárodní spolupráce. Na tomto výzkumu se podílelo 73 vědeckých pracovišť, která využívala různé metody, sdílela výsledky a vyměňovala si zkušenosti,“ uvedl rostlinný genetik Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd.

Obilnina proti suchu

Experti z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně před časem oznámili, že spolu s Univerzitou Palackého v Olomouci a Výzkumným ústavem rostlinné výroby pracují na odrůdě pšenice, která by lépe odolávala právě klimatickým změnám.

„Šlechtitelé se dosud soustředili na nadzemní část rostliny. My jsme se zaměřili na kořenový systém. Když bude rozsáhlejší a kořeny dosáhnou hlouběji, může rostlina lépe využít vodu v půdě, získat více živin,“ citovaly Lidové noviny Tomáše Středu z Mendelovy univerzity.