Jak nasytit lidstvo. Pomůže genetický kód pšenice

Dvěma stovkám vědců z dvaceti zemí světa se po třinácti letech společného výzkumu podařilo rozluštit celý dědičný kód pšenice seté. Na bádání se významnou měrou podíleli také olomoučtí odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd, jejichž pracoviště je partnerem Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. Unikátní výzkum může pomoci se zajištěním obživy lidí po celém světě.
První pšenici pěstovali lidé patrně už 10 000 let před naším letopočtem. Foto: Wikipedia

Pěstování pšenice je staré skoro jako historie lidstva. První pšenici pěstovali lidé patrně už 10 000 let před naším letopočtem. První nálezy obilnin jsou ovšem ještě starší, pocházejí až z roku 16 000 před Kristem, byť patrně nešlo o cílené pěstování. Dnes se pšenice pěstuje v mnoha odrůdách a stále se šlechtí nové. První formou šlechtěné pšenice byla takzvaná jednozrnka, křížením s trávou Aegilops speltoides vznikla dvouzrnka.

Pšenice je základní potravinou pro více než třetinu světové populace. V roce 2050 přitom podle expertních odhadů stoupne počet obyvatel Země na 9,6 miliard a pro zajištění jejich obživy je nutné každoročně zvyšovat výnos této plodinu o 1,6 procent. Vzhledem k tomu, že neustále ubývá půdy a mění se globální klima, nebudu toho do budoucna možné dosáhnout bez nových odrůd s lepšími vlastnosti.

K vyšlechtění „nové pšenice“, která bude například odolnější vůči chorobám a škůdcům nebo proti suchu, má pomoci rozluštění jejího genetického kódu, což se po dlouhých letech intenzivní práce podařilo početné skupině vědců ze dvou desítek zemí včetně České republiky. O svém úspěchu informovali v prestižním časopise Science.

Pětinásobek lidského genomu

Přečtení dědičné informace pšenice seté bylo dlouho považováno za nemožné kvůli její enormní velikosti, která je pětkrát větší než u člověka. Skládá se ze tří navzájem podobných subgenomů a také tím, že většina genomu je tvořena mnohokrát se opakujícími úseky DNA.

„Můžeme to přirovnat k situaci, kdy bychom rozstříhali tři vydání stejné knihy ve velmi podobných jazycích na úseky kratší než jedna věta, tyto kousíčky smíchali a museli knihy sestavit do původní podoby. Jsem nesmírně rád, že se to u tak velkého genomu, jaký má pšenice, podařilo. Nebylo by to samozřejmě možné bez rozsáhlé mezinárodní spolupráce. Na tomto výzkumu se podílelo 73 vědeckých pracovišť, která využívala různé metody, sdílela výsledky a vyměňovala si zkušenosti,“ uvedl rostlinný genetik Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd.

Obilnina proti suchu

Experti z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně před časem oznámili, že spolu s Univerzitou Palackého v Olomouci a Výzkumným ústavem rostlinné výroby pracují na odrůdě pšenice, která by lépe odolávala právě klimatickým změnám.

„Šlechtitelé se dosud soustředili na nadzemní část rostliny. My jsme se zaměřili na kořenový systém. Když bude rozsáhlejší a kořeny dosáhnou hlouběji, může rostlina lépe využít vodu v půdě, získat více živin,“ citovaly Lidové noviny Tomáše Středu z Mendelovy univerzity.

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Lidé a společnost

Kde najdete novodobé poklady? Geocaching baví Česko

Pro jednoho „droga“, pro druhého příjemné zpestření během výletů v přírodě a ve městech. Geocaching je fenoménem 21. století. Stačí pouze připojení k internetu, chuť si zasoutěžit a „poklad“ může být váš. Kešky …

Clark Gable a jeho DC-3 „Dakota“. Víme, kde skončila

Do dnešních dnů se zachovalo jen málo soukromých letadel, s nímž cestovalo tolik vlivných osobností a celebrit, jako právě s letounem DC-3 „Dakota“, které v letech 1956 až 1960 patřilo slavnému americkému herci …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru