Tomu, že stát se o nás v důchodu postará, Češi příliš nevěří. A proto si raději sami spoří. Podle analýzy KB Penzijní společnosti má spoření na penzi sjednané každý druhý Čech nad 18 let. Naopak těm mladším jejich rodiče či prarodiče spoří jen ve čtyřech procentech případů. Lze to vyjádřit i statisticky: Spoření na penzi má aktuálně sjednáno na 4,5 milionů Čechů, jen 85 tisíc je ale mladších 18 let.
Při pravidelném měsíčním vkladu tisíc korun by přitom již v 18 letech mohli mít téměř půl milionů korun. Při odchodu do důchodu by se tato částka mohla vyšplhat až k šesti milionům.
„Možnost spořit na penzi dětem již od narození je tu poměrně krátce a jen málo se o ní ví, není tedy divu, že o ni zatím není příliš zájem. Je to ale chyba, protože spolu se vzděláním je to určitě jeden z největších vkladů, které můžeme našim potomkům do života dát,“ říká Lubomír Koňák, ředitel obchodu z KB Penzijní společnosti.
Průměrných 500 korun
Ti, kteří myslí i na své potomky a mohou si to současně dovolit, jim podle statistik přispívají v průměru zhruba 500 korun měsíčně, k tomu stát přidává 130 korun ve formě státního příspěvku.
„Může se zdát, že to je málo a nebude to stačit. V tomto případě ale nic není málo a každá koruna se pozitivně projeví. Pokud by rodiče dítěti ukládali 1 000 korun měsíčně již od narození, v 18 letech bude mít naspořeno téměř půl milionu korun z toho necelých 50 tisíc korun bude činit státní příspěvek. Jednu třetinu vlastních prostředků si přitom může vybrat a použít ji třeba jako základ na bydlení nebo studium,“ poznamenal Lubomír Koňák.
V době odchodu do důchodu by pak podle odhadovaných průměrných výnosů mohli mít až kolem 6 milionů korun. Navíc se na takzvané dětské smlouvy ohledně státního příspěvku vztahují stejná pravidla jako na smlouvy pro dospělé, může tak dosáhnout až 2 760 korun za rok, a to při ukládání alespoň tisíc korun měsíčně.
Mínus 2 441 korun
Dostatek naspořených peněz – a nemusí to být zrovna miliony – přitom umožní seniorům nejen pohodlný, příjemný život, ale také je ochrání před případnou exekucí v případě například mimořádných výdajů.
V Česku žijí desítky tisíc důchodců, kterým měsíc co měsíc „odloupne“ exekuce část jejich penze. Podle posledních dat České správy sociálního zabezpečení se musí s exekučními srážkami vyrovnávat více než 43 tisíc seniorů. Takovému průměrnému starobními důchodci je 69 let, bere necelých 13,5 tisíc korun, z čehož mu exekuční srážka sebere 2 441 korun.
Před rokem mělo exekuční srážky z penze 48 520 seniorů, tedy přibližně o pět tisíc více. Velký pokles počtu lidí, jimž exekutoři odebírají peníze z penze, nastal loni v červenci. V tu dobu se ale zvyšovala takzvaná nezabavitelná částka. Ta stanovuje, kolik peněz musí člověku zůstat na živobytí.
„V roce 2020 proběhly tři významné legislativní změny, které měly vliv na změnu u výpočtu nezabavitelné částky a částky, nad niž se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení,“ potvrdila Česká správa sociálního zabezpečení.
