Na takové vízum mohou Ukrajinci na českém území strávit 90 dnů ze 180. Zjednodušeně se jim tak říká tříměsíční. O Ukrajince panuje v českých firmách obrovský zájem. Jsou spolehliví a rychle porozumí češtině. Malá jazyková bariéra představuje velký rozdíl ve srovnání s pracovníky z Rumunska či Bulharska. A díky schengenským vízům se Ukrajinci mohou dostat k zaměstnavatelům už asi za šest týdnů od objednání. Procedura spojená se získáním pracovního víza je podstatně delší, vydání tzv. zaměstnanecké karty s dvouletou platností trvá pět až šest měsíců.
Jistým omezením u schengenských víz je omezení pobytu pracovníků na území Česka na 90 ze 180 dní, po které platí. Buď tímto způsobem přijíždějí za prací z Ukrajiny lidé na sezonní brigády. Například před Vánocemi. Anebo si firma najme dvě či tři skupiny ukrajinských zaměstnanců, kteří se v práci střídají. V takovém případě nevadí, že mohou strávit na českém území jen těch 90 dní z poloviny roku. Takové střídání skupin pracovníků je možné všude tam, kde není zapotřebí složité zaškolení. Týká se to především pozic ve výrobě, svářečů, lakýrníků, obráběčů kovů či v logistice.
Další možností pro zaměstnavatele, kteří dávají práci lidem z Ukrajiny, je kombinace krátkodobého schengenského víza s dvouletým pracovním vízem. Personální agentury ji nabízejí metodou Try and Hire. Znamená to, že pracovníci vybaveni schengenským vízem zůstávají v prvním období na pracovišti pod křídly agentury.
Jakmile tato doba uplyne a zaměstnavatel projeví zájem o další spolupráci, pracovníci z Ukrajiny získají zaměstnaneckou kartu na dva roky a stávají se z nich kmenoví zaměstnanci výrobní nebo jinak zaměřené firmy. O takový proces mají společnosti největší zájem. Ukrajinští pracovníci se k nim dostanou za několik týdnů od projevení zájmu a zároveň získávají jistotu, že si je v případě spokojenosti nechají jako zaměstnance na několik let. Fluktuace takových pracovníků je navíc velmi nízká, což je pro firmy velmi důležité.
Autor je partner ve společnosti JobConnector
(Redakčně upraveno)
