Při dodržování zdravého životního stylu lze následky jarní únavy výrazně minimalizovat. Jeho součástí je kromě správné stravy i pravidelný spánek a odpočinek. V řadě povolání, která vyžadují práci ve směnném režimu, však není taková disciplína možná. Lidé pracující na směny se nemohou přizpůsobit přirozeným biorytmům a řadí se tak do rizikové skupiny, u které v tomto období hrozí vyčerpání po fyzické i duševní stránce.
Lidé by si měli dopřát dostatek kvalitního spánku a spát v kuse až sedm hodin denně. Důležitou roli má také hormon melatonin, jehož hladina se v těle mění podle světla a tmy a nejvíce jej produkujeme právě v noci. Melatonin mimo jiné podporuje přizpůsobení organismu měnícím se ročním obdobím a působí preventivně.
Podle MUDr. Aleny Večeřové Procházkové je jarní únava jen pojmenováním více různých změn, které na člověka působí během přechodu ze zimního k jarnímu období. Svou roli hraje také posun času ze zimního na letní a výkyvy atmosférického tlaku při proměnlivém počasí.
„Změny prostředí nedokážeme ovlivnit, můžeme však ovlivnit svou reakci na ně, a tím zmírnit či dokonce eliminovat jejich dopad na naše zdraví. Spíš než na pocit a prožívání únavy, které nás orientuje negativně, je vhodné se soustředit na to, jak se o sebe v tomto náročném období dobře postarat. Pro někoho to může znamenat snížení nároků a více odpočinku, pro někoho naopak aktivitu a sport. Orientace na naše potřeby a jejich naplňování nám přináší dobrý pocit,“ doplňuje psychoterapeutka.
Ve dne pracovat a v noci spát
Pro člověka je přirozené ve dne pracovat a v noci spát. Jenže např. lidé pracující ve směnném režimu svému tělu takový komfort dopřát nemohou. S příchodem jara, kdy lidský organismus po zimním útlumu potřebuje čerpat více energie, zažívají mnohem větší fyzické i psychické vyčerpání. To se může projevovat apatií, abnormální únavou, sníženou výkoností, nervozitou a depresemi. K jejich stavu nepřispívá ani přechod ze zimního času na letní, který je připraví ještě o další hodinu spánku.
„Směny by měly být plánované s ohledem na lidské vnitřní hodiny, tzv. biorytmy, aby je narušovaly co nejméně. Ze zkušeností víme, že vychází-li zaměstnavatel vstříc potřebám svých zaměstnanců, a to nejen těm fyzickým, toto riziko se výrazně snižuje,“ říká Roman Urban, konzultant poradenské skupiny Déhora, která se plánováním směn ve firmách fungujících ve směnném provozu zabývá.
