Jak správně účtovat granty, dotace nebo dary?

Řada firem, institucí či neziskových organizací získává nebo pravidelně používá ke své činnosti dotace, granty nebo dary. Jak je správně vést v účetnictví a na co si dát pozor při jejich čerpání a vykazování, prozrazuje v rozhovoru pro FAEI.cz daňový poradce Petr Beránek.
V řadě otázek ani nepanuje shoda v tom, jak je správně účtovat. Rozdílné názory existují už na skutečnost, kdy a jak zaúčtovat závazný příslib dotace, říká daňový poradce Petr Beránek ze společnosti ADAR. Foto: Archív

Dotace, granty, dary. Jde z pohledu účetnictví o tři různé věci, anebo se účtují stejně?
Dotace je vlastně určitý druh finančního daru, omezený podmínkou užití přijatých prostředků a případným vrácením prostředků užitých v rozporu s podmínkami nebo nevyužitými prostředky. Účtování a daňové posouzení daru a dotace je sice odlišné, ale hodně podobné. Účetnictví nezná pojem grant. Pokud plynou prostředky grantu od státu, samosprávného celku a podobných institucí účtují se jako dotace (například granty EU), pokud plynou od soukromé osoby, účtují se jako dar.

Jaké jsou obecné zásady pro účtování dotací, grantů či darů?
To je v pár větách hodně složité vysvětlit. A hlavně, v řadě otázek ani nepanuje shoda v tom, jak je správně účtovat. Rozdílné názory existují už na skutečnost, kdy a jak zaúčtovat závazný příslib dotace. Podnikatelé účtují investiční dotace zcela jinak, než neziskové organizace. A to vychází ze stejného zákona o účetnictví. Jsou zde velké rozpory v tom, že dosud nespotřebovanou část dotace řada předpisů přikazuje účtovat jako součást vlastního jmění organizace, ale z účetního pohledu je to závazek dotaci spotřebovat v souladu s podmínkami, nebo ji vrátit.

Existuje nějaké omezení, co je možné z dotací či grantů pořizovat, a to jak v povaze zboží, finančním objemu nebo časovém rozlišení?
Omezení je vždy dáno podmínkami poskytovatele. A ten je často omezován rozpočtovými pravidly. Ale z hlediska zaúčtování nebo zdanění tady žádné omezení není. Problémem často bývá, že příjemce dotace neví (nezjistí si), zda poskytovatel požaduje, aby částky dotace byly v daném období, na něž je dotace poskytnuta, vykázány jako náklad, nebo aby byly v tomto období zaplaceny, či aby byly splněny obě podmínky.
Problémem je, že to někdy neví ani poskytovatel. Dalším problémem je, že někdy se poskytne provozní dotace na něco, co je dle zákona o účetnictví investicí, popřípadě opačně. V podstatě jde o chybu žadatele o dotaci již při podání žádosti. Ale často i poskytovatele, že takovou – vlastně nesplnitelnou – dotaci poskytne.

Jak je to u darů a dotací s účtováním daně z přidané hodnoty?
Pokud se ptáte na to, zda přijaté finanční prostředky podléhají DPH, tak je to v současnosti věc, která se hodně vyvíjí. Naše legislativa není v souladu s legislativou Evropské unie (EU), ale český parlament zamítl poslední snahu ten nesoulad napravit.
Takže v současné době je malá množina dotací (tzv. dotace k ceně), které podléhají odvodu DPH z přijaté dotace. Podle směrnice EU by se DPH mělo odvádět z daleko více dotací a dá se očekávat, že dříve nebo později tomu tak bude. Zajímavé také je, že v řadě případů by správce daně uměl i se současnými zákony DPH z dotace úspěšně daň vyměřit, ale to se naštěstí zatím v praxi neděje.

Jaká platí pravidla, pokud jde o vykazování a účtování darů či grantů v cizí měně?
To je asi nejsložitější oblast. Komplikace jsou způsobeny hlavně tím, že poskytovatel dotace v cizí měně si klade podmínky, jak výdaje v korunách přepočíst na měnu, ve které dotaci poskytl, pro posouzení toho, kolik bylo utraceno v souladu s podmínkami dotace.
To však nekoresponduje ani s tím, na kolik příjemce cizí měnu směnil, ani s tím, jak přepočty dělá dle pravidel českého účetnictví. Dokonce i v případě, kdy příjemce přijme eura na eurový účet a zaplatí fakturu vyjádřenou v eurech, tak u klasických dotací z EU zjistí, že do vyúčtování musí počítat s jinou částkou, než jakou zaplatil.

A co nejčastější chyby? Jaké mohou následovat postihy?
Nezmíním se o nejčastější chybě, ale o té z mého pohledu nejzajímavější: Většinou je jedna z vedlejších podmínek dotace vedení účetnictví v souladu s českými zákony. A při porušení vedlejší podmínky muže být příjemci zkrácena dotace někdy o pět a někdy až o deset procent. Takže chybně vedené účetnictví nebo neuložená závěrka do sbírky listin může způsobit povinnost vrátit část dotace.
Ale rozhodně to není nejčastější případ. Nejčastějším pochybením je špatně vynaložený náklad, který neodpovídá podmínkám dotace. Při kontrolách jsou bohužel často zjištěny formální nedostatky, kdy například cíl dotace sice byl řádně naplněn, ale související doklady obsahují chyby. Bohužel kontroly se často více zaměřují na prověření formálních náležitostí než na skutečnou realizaci. Sankcí je pak odebrání části dotace a někdy i celé.

Autor je spolupracovníkem redakce
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena