Jako divák chci, aby mě seriály překvapovaly, říká ředitelka festivalu Serial Killer

Rozhovor
Poprvé na sebe upozornila coby dramaturgyně dokumentu Pravdě podobný příběh Vladimíra Hučína, který Česká televize stáhla pár dní před premiérou. Snímek se nakonec do vysílání dostal, způsobil však značný rozruch. Kontroverzní zájem vzbudily i její další projekty, například seriál Zlatá mládež. Dřív se prý styděla říkat, že je z Brna, ale teď je na to pyšná. Z Brna se stává kulturní metropole, i díky Kamile Zlatuškové a jejímu festivalu Serial Killer se totiž o Brně píše.
Kamila Zlatušková je zakladatelkou a ředitelkou festivalu Serial Killer. Foto: Archív K. Zlatuškové

Jak jste nultý ročník unikátního brněnského festivalu Serial Killer koncipovali?
Festival stojí od počátku na dvou programových pilířích – na části určené divákům a části určené televizním profesionálům. Ta je velice podstatná, protože nejde o pouhou audiovizuální přehlídku. Serial Killer odstartoval unikátní možnost, aby se město Brno v průběhu let stalo místem, kde se reflektují rodící se trendy v televizní tvorbě, setkávají profesionálové z různých koutů Evropy i světa a vznikají nová partnerství i strategická rozhodnutí. A to zejména kvůli nízkému povědomí o kvalitní televizní tvorbě z regionu střední a východní Evropy.

Jak si podle vás stojí česká seriálová tvorba? Investuje se do ní dostatečně?
Jedním z fenoménů českého seriálu byl určitě Okresní přebor a nově i Most! od stejného týmu autorů, tedy nový seriál, jehož dva díly v exkluzivní premiéře zahajovaly celý náš festival. Publikum bylo nadšené.
U nás se paradoxně začali pouštět do odvážnějších kousků spíše menší hráči. V západní Evropě, USA, Kanadě či Austrálii je seriálová tvorba progresivnější. Formálně i obsahově.
Ale i u nás se skvělí tvůrci postupně přesouvají do seriálové tvorby.
Mimořádným počinem byla dobře známá minisérie Hořící keř a následně Pustina z od stejného autorského týmu a produkce HBO.

Online soutěž vyhrál český projekt Lajna, oblíbený seriál o Luboši Hrouzkovi, elitním hokejovém koučovi a bývalém hráči NHL, který se rozhodne zkusit začít nový život v Havířově…
Česká online tvorba je na vysoké úrovni, mám z toho také radost. Ale i další sekce byly zajímavé. Serial Killer představil ve všech kategoriích novinky, které reflektují současné trendy ve světové dramatice. Hlavní pozornost pilotního ročníku byla věnována dánské televizní tvorbě, v rámci retrospektivy tak mohli diváci mimo jiné vidět například i legendární mysteriózní seriál Království Larse von Triera z roku 1994.

Kvůli němu kdysi začala televizní umění studovat?
No ano, když jsem ho tehdy na konci 90. let viděla na ČT2, úplně mi po všech Dallasech, Beverly Hills 90210 a Životech na zámku změnil perspektivu na to, co může být televize… Uvedli jsme také jeden z nejúspěšnějších dánských seriálů z roku 2014, rodinnou ságu Dědictví. A samozřejmě také novinky, např. seriál tvůrců televizního hitu Vláda, který nedávno uvedla také ČT, s názvem Cesty páně, jenž strhujícím způsobem skrze drama rozpolcené rodiny otevírá téma víry a církve. Nebo drsný seriál Liberty odehrávající se v Tanzanii, kde v 80. letech působili kontroverzní dánští podnikatelé a charitativní pracovníci.

Výraznou pozornost jste věnovali i německým seriálům, proč?
V evropské seriálové tvorbě, kterou zdejší diváci nemají možnost reflektovat v českém televizním vysílání, nebo kvůli jazykové bariéře nemohou tituly dohledat či streamovat, udělalo za posledních několik let nejprogresivnější kroky Německo. Z nejúspěšnějších projekcí na festivalu, o které projevili zájem i přítomní tuzemští vysílatelé, musím zmínit hned tři seriálové tituly.
Například „Hnědou rodinu“, krátkometrážní protirasistický sitcom, oceněný prestižní mezinárodní cenou Emmy, který si získal uznání diváků i kritiky. Pojednává o dvojici neonacistů, jejichž život naruší příchod malé holčičky, která má snědou pleť a je dcerou jednoho z nich. Dívka se pro oba zatvrzelé xenofoby vskutku stává zosobněnou noční můrou, protože je začíná nutit reflektovat vlastní vystupování, postoje i osobní rány.
Pak seriál „54 hodin“ z roku 2018, strhující minisérii o přepadení banky v porúrském městě Gladbeck. A můj poslední tip je seriál „Vítejte v Hindafingu“, který spirálou absurdních konfliktů a galerkou přízemních figurek připomíná filmy bratří Coenových.

Nejtypičtější dnešní šablonou, která se otiskla i do některých titulů na Serial Killeru, je motiv traumatizovaného kriminalisty nebo policistky odkrývající v působivých lokacích tajemství z minulosti…
Troufám si říct, že ze současných detektivek jsme uvedli opravdu to nejlepší. Nic proti detektivkám, ale chceme ukazovat nové věci, trendy, výjimečné autorské přístupy, černý humor… Neřeším žánr, když vidím skvělé, uhrančivé dílo. Ta úroda českých detektivek, kde se točí dokola ti samí herci, to mě osobně moc nebere, ale i mezi nimi jsem schopná vidět výjimečné věci – jako jsou třeba právě seriály Pustina nebo Vzteklina. Jako divák chci, aby mě seriály překvapovaly, a to nejen formálně.

Nedílnou součástí uzavřených partnerství je zřejmě také spolupráce s dalšími významnými festivaly, podařilo se vám to?
Jedna z klíčových prezentací se letos konala v rámci oficiálního industry programu Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Hlavní členové týmu prezentovali festivalovou soutěž, hlavní cíle i další směřování. Další prostor pro prezentaci festivalu byl v druhé polovině srpna 2018 na mezinárodním TV festivalu v Edinburghu, který někteří významní zahraniční hosté doporučují jako partnerský festival.

Díky brněnskému festivalu jste byla pozvána na slavnostní předávání nejprestižnější evropské televizní ceny Rose d’Or, které se bude konat v září 2018 v Berlíně, i na jednu z nejzásadnějších událostí pro evropské televizní profesionály Content21 v Londýně. To vás určitě potěšilo, že?
Jistě, otvírá to další možnosti pro získávání významných zahraničních hostů. Festival bude také usilovat o prezentaci soutěžních snímků a festivalové dramaturgie na dalším ročníku Berlinale TV Drama Days v únoru 2019. Pro příští ročník bude mimořádně důležité najít další zdroje financování, aby bylo možné plnohodnotně rozvinout zahraniční spolupráci i marketingový potenciál akce, včetně výrazného doprovodného programu.

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Lidé a společnost

Jak nasytit lidstvo. Pomůže genetický kód pšenice

Dvěma stovkám vědců z dvaceti zemí světa se po třinácti letech společného výzkumu podařilo rozluštit celý dědičný kód pšenice seté. Na bádání se významnou měrou podíleli také olomoučtí odborníci z Ústavu …

Češi si odnesli z lesa houby za miliardy

Sběr hub a dalších lesních plodů je takřka celonárodní koníček. Každý rok si Češi odnesou z lesa tuny hřibů, kozáků, lišek, borůvek, ostružin nebo brusinek za několik miliard korun. Vloni to bylo podle ministerstva …

Nejčtenější

Pronajala si chalupu. A s ní i nevraživého souseda

Pronajmout si chalupu na dovolenou je běžná věc. Člověk čeká, že když zaplatí deset patnáct tisíc za měsíc, a v sezóně na žádaném místě za týden třeba i dvojnásobek, tak vše bude v pohodě. Jenže v takové chaloupce …

Pálenka z garáže je svátost, ale ilegální

Česko doslova přetéká ovocem. Zahrádkáři se radují, že bude hodně pálenky. A někteří si ji dělají doma ve sklepě nebo v garáži. Bývá to svátost a chlouba, ale kromě potenciálních zdravotních rizik jde především o …
Rolovat nahoru