Vzorový výpočet provedla pro Finanční a ekonomické informace (faei.cz) společnost Freedom Finance Services. Nejprve připomněla, že dosahované příjmy před odchodem do důchodu zásadním způsobem ovlivňují výši starobního důchodu.
Ze všech dosažených příjmů se vypočítá průměrná hrubá mzda za odpracované roky, respektive osobní vyměřovací základ. Důležitá je ale rovněž získaná doba pojištění – i při vysoké době pojištění lze mít průměrný důchod i s nižší mzdou.
Rozdíl až dva tisíce
Při výpočtu starobního důchodu v roce 2025 se průměrná mzda za odpracované roky vypočítá z příjmů v letech 1986 až 2024. Každý odpracovaný rok má přitom při samotném výpočtu důchodu stejnou váhu, žádné příjmové období není nijak zvýhodněno.
„Příjmy v jednotlivých letech se totiž přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientu, který zohledňuje inflaci, hodnotí se však pouze příjmy, z nichž bylo zaplaceno sociální pojištění,“ sdělila Jiřina Holubová, vedoucí oddělení penze společnosti Freedom Financial Services.
Pro samotné přiznání řádného starobního důchodu musí žadatel o důchod získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 35 let, v případě předčasného důchodu je to dokonce 40 let. Odpracované roky, kdy člověk platil sociální pojištění, významně ovlivňují měsíční částku starobního důchodu.
„Pouze minimální doba pojištění má samozřejmě negativní vliv na výpočet starobního důchodu. Žadatelé o důchod, kteří pracovali celý život, ale nemusí mít na druhou stranu strach z odchodu do důchodu ani při nižších příjmech,“ poznamenala Jiřina Holubová.
Za letošní druhé čtvrtletí činila průměrná hrubá měsíční mzda 49 402 korun. To znamená, že by starobní důchod při získání doby pojištění 47 let činil 24 404 korun, v případě 42 let pak 22 304 a při 37 odpracovaných letech 20 203 korun – vždy bez takzvaného výchovného k důchodu.
„Získaná doba pojištění je velmi důležitá a každé nepojištěné období značně snižuje důchod, protože je nižší nejenom doba pojištění, ale i průměrná mzda za odpracované roky,“ upozornila Holubová. Současně platí, že lidem s nižšími příjmy klesá životní úroveň odchodem do penze méně než lidem s vysokými příjmy. Systém konstrukce výpočtu starobního důchodu chrání právě lidi s nižšími příjmy.
„Při získání doby pojištění v rozsahu 45 let činí starobní důchod u průměrné mzdy za odpracované roky ve výši 25 tisíc korun částku 19 281 korun, zatímco u průměrné mzdy 75 tisíc částku 28 056 korun, vždy bez výchovného k důchodu,“ uvedla Holubová.
Nárůst důchodů o 668 korun
Na tomto příkladu je vidět nepoměr mezi výši hrubé mzdy a starobního důchodu. Zatímco mzda je vyšší trojnásobně, důchod pouze 1,5krát. Dosahované příjmy v produktivním životě ovlivňují nejenom částku starobního důchodu, ale i invalidních důchodů.
„Princip zásluhovosti je sice při výpočtu státních důchodů částečně omezen, přesto je vlastní průběh pojištění pro výpočet důchodu klíčový,“ dodala Jiřina Holubová z Freedom Financial Services.
Od nového roku dojde k navýšení starobních, invalidních i pozůstalostních důchodů. „Průměrný starobní důchod se navýší o 668 korun měsíčně, v lednu 2026 by tak měl dosáhnout přibližně 21 840 korun měsíčně,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Dodal, že podle aktuálních odhadů od roku 2016, tedy za posledních deset let, vzrostou důchody o přibližně o 18 procent více než ceny. Zvýšení důchodů se odvíjí od růstu cen, který se měří indexem životních nákladů domácností důchodců.
Příjmy a výdaje sociálního zabezpečení skončily v prvním pololetí v přebytku. Podle České správy sociálního zabezpečení činily příjmy 502 miliardy korun, zatímco výdaje dosáhly 500 miliard. Příjmy meziročně vzrostly o 7,5 procenta, kdežto výdaje pouze o 0,6 procenta.
