K pracovnímu úrazu může dojít i při teambuildingu

Poradna
Teambuilding. Jedna z vymožeností personalistiky, které v posledních dvaceti letech zvyšují výkonnost zaměstnanců. Na rozdíl od novot typu open space či home office jsme však s teambuildingem své zkušenosti měli už z minulého století. Jen jsme školení, sportování a popíjení v přírodě neoznačovali anglicky.
V případě teambuildingové akce záleží na tom, zda k úrazu došlo v „povinné“ nebo v nepovinné části programu, kdy je účast na rozhodnutí každém zaměstnanci. Ilustrační foto: Pixabay

Teambuilding může být skvělým prostředkem, jak utužit pracovní kolektiv, dokonce lze v rámci pobytu mimo kancelář přijít na nové postupy a řešení. Může se však také změnit v noční můru, když se jeho součástí stanou adrenalinové disciplíny či vědomostní soutěže s drsně provedeným nočním hodnocením. Je účast na těchto firemních akcích povinná a může zaměstnanec žádat alespoň náhradní volno? A co když se na teambuildingu zraní?

Do lavic, nebo na hřiště?

Pro posouzení těchto otázek je zásadní zjistit, jaký je program akce. Pokud převažují volnočasové aktivity, což by měla být podstata teambuildingu, může zaměstnanec účast ve svém volném čase (večer, víkend) odmítnout, nebo se vrátit domů předčasně. V tom případě mu zaměstnavatel pravděpodobně neposkytne finanční kompenzaci, náhradní volno či úhradu jízdného.

Jestliže však je základem školení, stává účast na alespoň této části, byť by probíhala o víkendu, povinná. A odmítnutí může být posuzováno až jako neplnění pracovních povinností. Na druhou stranu za účast na povinné akci v mimopracovní době zaměstnanec může nárokovat příplatek za práci přesčas i náhradní volno.

Zákoník práce rozlišuje

V těchto věcech obvykle problém nenastává, domácí soudy však v posledních letech řešily hned několik případů, kdy na firemních akcích došlo k úrazům a postižení se následně domáhali náhrady soudní cestou.

Podle zákoníku práce jde o pracovní úraz, pokud došlo k poškození zdraví při plnění pracovních úkolů, nebo v přímé souvislosti s tímto plněním. V případě teambuildingové akce tedy bude záležet, zda k úrazu došlo v „povinné“ části, kdy odpovědnost za úraz nese organizátor (zaměstnavatel), nebo v nepovinné části programu, kdy je na rozhodnutí každého účastníka, zda se jí zúčastní.

Fotbal jako povinnost

V praxi však toto rozdělení není tak jednoduché, jak by se na základě posouzení výhradně podle zákoníku práce zdálo. Nejvyšší soud (NS) spory týkající se úrazů při firemních akcích opakovaně řešil.

Například zranění proděkana vysoké školy na sportovní akci v pracovní době, která navíc probíhala pod záštitou děkana. Organizátor byl pojištěn, ale pojišťovna se bránila vyplatit pojistku s argumentem, že zaměstnanec mohl příkaz hrát fotbal odmítnout, neboť nebyl udělen v souladu s jeho pracovním zařazením. A navíc podle svědků byla účast na turnaji dobrovolná.

Soudy však opakovaně rozhodly, že šlo o pracovní úraz, protože akci pořádala škola a bylo pracovní povinností proděkana se této akce zúčastnit. Verdikt potvrdil i NS s tím, že šlo o jasnou reprezentaci školy v pracovní době.

Nejde o soukromou zábavu

Dá se očekávat, že podobně bude nahlíženo na úrazy i jiných vedoucích pracovníků při firemních akcích. Těžko by je totiž bylo možné organizovat bez toho, že by se jich aktivně účastnili právě manažeři.

Podobně Nejvyšší soud postupoval při posuzování úrazu firemního právníka na lyžích, kde pojišťovna rovněž odmítala vyplatit pojistné s odkazem na volnočasovou aktivitu. Podle soudu však byla tato akce pro manažery firmy povinná a lyžování bylo vedle jiných aktivit součástí programu. Podle soudu nešlo o soukromou zábavu, ale akci ve prospěch firmy, na níž byl manažer vyslán jako na pracovní cestu – mimo sjednané místo výkonu práce, kde se navíc měl řídit pokyny nadřízeného.

Rozhoduje význam akce

Současně však Nejvyšší soud upozornil, že je třeba vždy sledovat, zda jde opravdu o teambuilding s programem, který nesporně pomáhá zájmům firmy a probíhá na základě příkazu zaměstnavatele, nebo spíše odměnu či relax pro zaměstnance a manažery.

Zaměstnavatel podle soudu nemůže vydávat příkazy, kde jsou v rozporu s obsahem pracovní smlouvy (kromě zákonných výjimek). Když takový příkaz vydá, zaměstnanec se mu nemusí podrobit (např. sportovat v sobotu v rámci teambuildingu), ale když jej uposlechne a zraní se, nemělo by být jeho postavení méně příznivé, než kdyby se zranil při plnění běžných pracovních povinností.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Nezaměstnanost stagnuje na úrovni čtyř procent

Podíl nezaměstnaných zůstal během února na stejné úrovni a dosáhnul tak čtyř procent. Sezónnost mezi únorem a lednem historicky nehraje významnější roli a stagnace tak odráží reálný vývoj na trhu práce. I přes nižší …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.