Jde o číslo zřetelně pod hodnotami, které zaznívají v médiích a jsou k nalezení v leckterém aktuálním ceníku. Rozdíl je dán zřejmě hlavně extrémním zpožděním v datech ČNB: Tato data se týkají smluv podepsaných v prosinci, jejichž parametry byly ale dohodnuty o několik týdnů, ne-li měsíců dříve (jisté zpoždění je v datech vždy, ale v posledním, z pohledu hypoték velmi hektickém roce nabylo extrémních hodnot, pozn. aut.).
Jak to bude letos? Základem pro rozhodování bank o úrokové sazbě u nových hypoték s fixací na určitý počet let je často mezibankovní sazba pokrývající tentýž počet let, přičemž k nejpopulárnějším patří konkrétně pětiletý horizont.
Níže proto oprašuji můj oblíbený graf, který zachycuje závislost mezi pětiletou mezibankovní sazbou na vodorovné ose (tříměsíční průměr zpožděný o dva měsíce, abychom zachytili skutečnost, že banky reagují na tržní sazby se zpožděním) a průměrnou sazbou z nových hypoték na ose svislé, a to pro každý měsíc od začátku roku 2017. Červené tečky zachycují vývoj v roce 2021 (vývoj byl hezky jednosměrný: Leden je nejvíc vlevo, prosinec nejvíc vpravo).
Červený kroužek v pravé horní části grafu vyjadřuje výhled pro letošek – naznačuje, kde zhruba bude vrchol stoupaní hypoteční sazby (měl by nastat cca na konci jara tohoto roku, kdy už se také nejspíš vytratí výše zvýšené extrémní zpoždění) za předpokladu, že na tomto trhu nedošlo v poslední době oproti letům 2017-2021 k nějakému strukturálnímu zlomu (například že některé banky bojující v uplynulých letech o vyšší podíl na trhu budou v tomto boji pokračovat). Jak vidno, průměrná sazba z nových hypoték (s pětiletou fixací) by měla vystoupat na úroveň kolem 4,5 procenta.
Tento výhled je ovšem podmíněn naší prognózou pětiletých mezibankovních sazeb, a ta byla zase podmíněna předpokladem, že Česká národní banka tento týden zvýší sazby o 0,75 procenta, poté už repo zvyšovat nebude a ke konci letošního roku ho začne zase snižovat.
Autor je ekonom České spořitelny a člen vedení České společnosti ekonomické
(Redakčně upraveno)
