Nicméně, jako klíčový vzkaz lze vnímat vyznění prognózy, která naznačuje, že úrokové sazby možná dosáhly svého vrcholu již nyní a konstatování guvernéra, že tu sice je jistá pravděpodobnost dalšího zpřísnění měnové politiky, avšak nejistota je výrazná. Součástí klíčového vzkazu je vyznění nové prognózy z dílny centrální banky, jež pro letošní druhé pololetí vykresluje postupný pokles úrokových sazeb.
Tisková konference bankovní rady potvrdila, že pro zvýšení repo sazby ČNB o tři čtvrtiny procentního bodu na úroveň 4,50 procenta na únorovém zasedání opět hlasovalo pět členů bankovní rady, zatímco dva zůstali vůči zvyšování úroků tradičně v opozici.
Zároveň byla prezentována nová čtvrtletní prognóza z dílny centrální banky: Ta předpokládá pro letošní rok výraznou inflaci s celoročním průměrem na úrovni 8,5 procenta, v průběhu roku 2023 by se ale inflace měla vrátit do oblasti dvouprocentního cíle. Prognóza zároveň předpokládá, že česká měna ve druhém čtvrtletí posílí do oblasti 24 korun za euro a v dalších čtvrtletí se stabilizuje na úrovních mírně pod hladinou 24 korun za euro.
S tím vším je spojena prognóza, v níž úroková sazba tříměsíční PRIBOR dosáhne svého vrcholu v letošním prvním čtvrtletí mírně pod úrovní 4,80 procenta a v dalších čtvrtletích již bude klesat, viditelněji ve druhé polovině letošního roku.
Meziroční inflace se dle prognózy ČNB v prvním čtvrtletí dostane nad úroveň 9,5 procenta a setrvá tam i ve druhém čtvrtletí, ve druhé polovině roku by ale měla klesat díky dopadu silnější koruny, předchozího zvyšování úrokových sazeb a působit budou i další faktory (například meziroční vývoj cen ropy a dalších komodit, pozn. aut.).
V průběhu roku 2023 by inflace měla klesnout do oblasti dvouprocentního cíle, celoroční průměrná inflace za rok 2023 by měla činit 2,3 procenta. Růst hrubého domácího produktu (HDP) pak centrální banka předpokládá v oblasti tří procent pro letošní rok a na úrovni 3,4 procenta v roce příštím.
K růstu české ekonomiky by i nadále měla přispívat spotřeba domácností, vysoká inflace a zejména vysoké ceny energií ale budou mít na spotřebu domácností nepříznivý dopad a bankovní rada vnímá vývoj spotřeby domácností v letošním roce jako jedno z možných protiinflačních rizik.
Celkově lze vnímat vyznění tiskové konference jako umírněný vzkaz pro finanční trhy: Úrokové sazby ČNB jsou již blízko svého vrcholu, případné další pohyby směrem nahoru budou již jen ve smyslu dolaďování a klíčový je vzkaz prognózy ČNB, jež pro letošní druhé pololetí pracuje s poklesem úrokových sazeb.
Na tiskové konferenci byly zdůrazňovány nejistoty, jimž centrální banka při svém rozhodování čelí, patrné ale je, že úroky ČNB již mají většinu cesty směrem nahoru za sebou a příštím velkým tématem může být postupné snižování úrokových sazeb počínaje letošním druhým pololetím.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
