Mapa znázorňuje pravděpodobný růst takzvaných mykorhizních druhů hub, což jsou ty, které lidé nejčastěji sbírají. Patří mezi ně hřibovité houby, lišky, ryzce, některé čirůvky, holubinky, ale také muchomůrky a další. Předpovědní model pravděpodobnosti růstu hub vyvíjí hydrometeorologický ústav ve spolupráci s odborníky z České mykologické společnosti.
„Houbaři, pozor! Letošní houbařská sezóna pomalu začíná. A proto opět spouštíme oblíbenou mapu pravděpodobnosti růstu mykorhizních (zejména hřibovitých) hub, které sbírá většina českých houbařů,“ uvedli meteorologové na svém Facebooku.
„Spuštění výpočtu záleží nejen na vhodném počasí pro růst hub (optimální teploty, srážky a půdní vlhkost), ale také na reálném výskytu hub v lesích – ten mapují mykologové přímo v terénu. Jakmile jsou tato kritéria ve shodě, výpočet je spuštěn a mapa zveřejněna. Faktický výskyt hub samozřejmě závisí na konkrétní lokalitě a zdejších podmínkách,“ upozornili meteorologové.
Vhodné vláhové podmínky
Obecně podle nich platí, že houby začínají nejvíce růst po vydatných deštích, tedy zhruba deset dní po nich. A po následném teplém, nikoli však horkém, počasí. Ideální období tak vychází na období mezi červencem a zářím, ale nejen letošní počasí ukazuje, že v přírodě může být všechno i trochu jinak.
Mapa vyjadřuje vhodnost vláhových podmínek pro růst hub. Základem výpočtu je informace o nasycení půdy srážkami v předchozích 30 dnech (takzvaný index API30, pozn. aut.) v kombinaci s průměrnými teplotami posledních sedmi dní.
„Zásadním kritériem pro tvorbu mapy je hodnota API30, což je veličina posuzující nasycenost půdy, založená na sumaci denních úhrnů srážek za sledované období (30 dní) s klesající vahou směrem do minulosti – čím vyšší hodnota, tím vyšší nasycení půdy vodou a tedy potenciál růstu hub,“ uvedl hydrometeorologický ústav.
Hodnota API30 je korigována koeficientem, který vycházejí z průměrné teploty v posledních sedmi dnech, jelikož v nejteplejších měsících je potenciál výparu spadlých srážek výrazně vyšší.
„Stejný úhrn srážek je proto méně efektivní pro růst hub například v září než v červnu. Výsledek modelu je dále korigován sezónním koeficientem, který vyjadřuje rozdíly v početnosti mykorhizních hub během kalendářního roku,“ vysvětlili meteorologové.
Houby za miliardy korun
O Češích se říká, že to je národ houbařů. Ostatně Česká republika patří mezi země s nejvyšší koncentrací houbařů na světě. Podle posledních dostupných údajů, které zveřejnilo ministerstvo zemědělství, Češi v roce 2022 nasbírali bezmála 25 tisíc tun hub v hodnotě 5,2 miliardy korun.
„Les je ideálním místem pro odpočinek, pobyt v něm má ozdravný účinek nejen pro naši psychiku, ale i tělo. Naše lesy tak splňují svou rekreační funkci dokonale. Češi spojují procházku se sběrem lesních plodů, jde v podstatě o národní hobby,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Vedle hub lidé v lesích sbírají rovněž borůvky, brusinky, maliny, ostružiny nebo bezinky. V roce 2022 si odnesli téměř 39 tisíc tun lesních plodů v hodnotě 7,89 miliardy korun. Překonali tak nejlepší výsledek 7,66 miliardy korun z roku 2013.
Neregulovaný sběr
Aspoň jednou měsíčně vyšlo v roce 2022 podle ministerstva zemědělství do lesa 64,3 procenta obyvatel. V průměru zavítal do lesa každý Čech téměř 37krát. Výrazně vyšší návštěvnost lesů je ve Středočeském kraji, kam jezdí na houby i Pražané.
Na rozdíl od mnoha jiných zemí u nás není sběr darů lesa regulovaný. V Německu je omezení na množství kilogramu nasbíraných hub na osobu, v Rakousku nesmí sběr hub překročit dvě kila. Italové zase platí za vstup do lesa a ve Švýcarsku můžete houbařit pouze v určitých dnech. Nizozemsko je jedinou zemí v Evropské unii, kde je zákaz sběru hub v jakémkoli množství a případné porušení je trestáno jako pytláctví.
„Chtěl bych apelovat na naše občany, pokud se vydají do českých lesů, ať si váží volného vstupu a projeví to svým chováním. Měli by být ohleduplní k lesu, ke všemu, co v něm roste a nerušit lesní zvěř. Také by nebyli rádi, kdyby jim jeleni troubili doma při jejich oblíbeném filmu,“ dodal ministr Výborný.
Češi vydýchají každoročně vzduch za několik bilionů eur
Super mapa . Takže nerostou nikde ??? Marně hledám tu zelenou !!!
Ano chodím do lesa často nědelajkteří lidé se neumějí chovat dělají jako by bylil někde na pastvě řvou a dělají neporadek odpadky svoje si mají odnést domů a nechávat to v lede