Takový postoj by ovšem neobstál nejen v Trumpově administrativě, ale ani v té následné Bidenově. Ta v obchodním vztahu k Číně v podstatě navázala na konání Trumpovy vlády, a obchodní válku s Čínou dokonce ještě prohloubila. Vždyť například letos na jaře zavedla stoprocentní cla na dovážené čínské elektromobily.
Otázkou tedy nyní je, zda Walz přehodnotí svůj někdejší postoj a na své výzvy k ukončení obchodní války s Čínou zapomene. Ostatně jeho možná nadcházející šéfka Kamala Harrisová je nyní coby viceprezidentka čelní představitelkou Bidenovy administrativy. Pokud by Walz měl být konzistentní se svým postojem z roku 2019, musel by teď vyzývat k ukončení obchodní války s Čínou i Harrisovou.
K určitému prvotnímu „výstřelu“ v obchodní válce navíc mezitím přistoupila také EU. Například svá letos v červenci znatelně navýšená cla na dovážené čínské elektrovozy zdůvodňuje nadměrnou výrobou v Číně, poháněnou tamními státními dotacemi.
Jenže státní dotace v Číně v průměru odpovídají pouze asi šesti procentům provozního cash flow čínských firem, jak spočítali analytici Goldman Sachs.
Americká investiční banka Goldman Sachs ve své nové analýze, z níž cituje agentura Bloomberg, zkoumala, jaký je skutečný rozsah údajné čínské nadměrné výroby. Zjistila, že nejde ani tak o důsledek státních dotací, nýbrž o efekt velikosti a proměnlivosti čínského trhu, které značně znesnadňují plánovat výrobu, zejména na počátku ekonomického cyklu.
Masivní dotační podpora v podání Pekingu, kterou svá cla zdůvodňuje EU, se tedy ve skutečnosti zjevně nekoná. Což je ovšem varovné dvojnásob. Čína i jen s minimem dotací hospodářsky stoupá a svojí konkurenceschopností stále zřetelněji ohrožuje zejména EU. Ale USA pochopitelně též. Takže Trump může nyní ve své kampani poukazovat na Walzovu „pročínskost“ a neprozíravost.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
