Karbaník Draghi

Názor
Na „Fóru o centrálním bankovnictví“ v portugalském městečku Sintra včera přednesl šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi bilanční projev. Většina projevu se týkala nedávné historie (světová finanční krize atd.). Pro nás, kteří s myšlenkami na měnovou politiku vstáváme a uléháme, si však hlavní pozornost zaslouží Draghiho slova ke konci projevu, kde v rychlosti nadhodil celou řadu zajímavých témat (pozn. aut. – v následujícím textu pasáže kurzivou parafrázuji Draghiho, zbytek je můj komentář):
Šéf Evropské centrální banky Mario Draghi. Foto: wikipedia.org/World Economic Forum, CC BY-SA 2.0

(A) Bilance budoucích rizik je nadále vychýlena směrem dolů. Klíčová rizika zmiňovaná v posledním roce (geopolitika, protekcionismus, problémy emerging markets – čti zpomalování a nestabilita Číny) nevymizela. Jejich prodloužení zhoršilo vývozy, a zejména situaci zpracovatelského průmyslu.

(B) Pokud se situace nezlepší a bude ohrožen udržitelný návrat inflace k cílované úrovni těsně pod 2 %, bude nutno ekonomice eurozóny dodat další prorůstovou pobídku. Tato pobídka může mít buď podobu jen verbální, kdy ECB začne varovat, že sníží své krátkodobé úrokové sazby (ve snaze zatlačit takto na snížení dlouhodobých úrokových sazeb, které jsou pro reálnou ekonomiku důležitější) a/nebo vyhlásí nový program nákupu dluhopisů (ve snaze zatlačit na snížení dlouhodobých úrokových sazeb příměji). Pobídka ale může být i faktická, tj. ECB provede něco z výše uvedeného.

Je ovšem otázkou, kolik palebné síly ještě v uvedených dvou nástrojích (úrokové sazby, nákupy aktiv) ECB má. Co se týče nákupů aktiv, ECB před jejich skončením loni v prosinci začínala narážet na problém, že už neměla co kupovat.

PSALI JSME:
ČNB ponechala úrokové sazby beze změn. Narůstající ekonomická nejistota nutí centrální banky k větší rozvážnosti

Co se týče snižování sazeb, nedávný výzkum expertů ECB naznačil, že by prorůstový efekt nízkých sazeb fungoval i pod nulou. Je nicméně pravděpodobné, že existuje kritická minimální (záporná) hladina taková, že pokud by ECB tlačila svou skutečnou depozitní sazbu pod tuto podlahu, pro banky ukládající přebytečnou likviditu v ECB by mohlo začít být výhodnější si od ECB vyžádat vyplacení uložených peněz ve fyzických bankovkách a uložit tyto bankovky v nějakém přísně stráženém skladu dejme tomu v okolí Frankfurtu. Jde ale o cca 1,8 bilionu eur. Mimo jiné i proto Draghi zmínil i další téma:

(C) Snížení sazeb by mohlo být doprovázeno dalšími opatřeními (tak, aby nebyla dále výrazně poškozena už tak nijak slavná ziskovost bank v eurozóně).

Jinak řečeno, ECB by oproti dnešku ještě nižší úrokové sazby uplatňovala jen na část celkové likvidity, kterou banky v ECB parkují. Řadě členů vedení ECB se však toto zjemnění režimu nízkých sazeb (zatím) podle jejich vlastních vyjádření nezamlouvá.

PSALI JSME:
Úrokové sazby v eurozóně se letos pravděpodobně nezvýší

(D) Inflační cíl těsně pod dvěma procenty je střednědobý a symetrický, tj. po nynějším období inflace pod touto úrovní bude třeba růst cen vyšponovat naopak nad tuto úroveň.

Tato myšlenka (v monetární teorii známá jako „cílování cenové hladiny“) je v Draghiho projevu asi vůbec nejradikálnější. Znamená totiž, že ECB by ráda nejen dotlačila inflaci jednoho krásného dne do cíle (tedy kamsi těsně pod 2 %), ale dokonce na nějakou dobu nad cíl, aby nadstřelováním kompenzovala nynější podstřelování.

Vtip má být v tom, že Draghi slibuje ještě vyšší inflaci, než doposud sliboval, čímž se snaží v myslích firem a domácností stlačit reálnou hodnotu úrokových sazeb (skutečná hodnota snížená o inflaci) níž, než kolik byla v těch myslích doposud, a tím přimět firmy a domácnosti k většímu investování a vůbec utrácení, a tím dosáhnout toho, že se inflace skutečně bude posouvat výš a výš.

Draghi se tak postavil do pozice mariášníka, který doposud hlásil jen to, že uhraje sedmu (ale zatím se mu to nedařilo a trh mu přestává věřit, že se mu to podaří), ale teď se ponovu holedbá, že uhraje navíc dokonce i stovku.

Je pravda, jak ukazuje následující graf, že výkony ECB mohou budit dojem popsaného kompenzování.

Kumulativní odchylka inflace HICP v eurozóně od úrovně 1,9 % (v procentních bodech)

Zdroj: ECB, vlastní výpočet

Tedy výkony zhruba do roku 2015 (viz nulová kumulativní odchylka na přelomu let 2014 a 2015). Od tohoto roku se kumulativní odchylka skutečné inflace od úrovně 1,9 % (kterou zde beru jako vyjádření inflačního cíle ECB „těsně pod 2 %“) dramaticky prohloubila a zatím nejeví známky návratu.

A pokud se inflace v eurozóně opět začne odchylovat od hladiny 1,9 % směrem dolů (což se aktuálně děje), tato kumulativní odchylka se bude dále zvětšovat a před vedením ECB – pokud se chce skutečně držet oné výše popsané kompenzační logiky – se bude hromadit čím dál obtížnější úkol.

Autor je ekonom České spořitelny
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Ekonomiku eurozóny ohrožují globální rizika

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Ekonomika

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru