Studie se zaměřovala především na tzv. stáčení tachometrů, ale i na problémy technického charakteru. Výskyt byl dokonce u 60 procent zákazníků z nově přistoupivších států EU (tzv. EU13 vč. ČR), oproti 37 procentům zákazníků z původních členských států EU (tzv. EU15).

Jen u 27 procent zákazníků byla následná reklamace problému vyřešena v rámci záruky. Průměrná škoda na jednom vozidle byla 518 eur a celková výše škody na sledovaném vzorku byla vyčíslena mezi 1,9 až 4,1 miliardy eur, přičemž větší část připadla na zákazníky ve státech východní a jižní Evropy.

Studie Evropské komise byla provedena společností GfK prostřednictvím 25 tisíc online rozhovorů se zákazníky, kteří si koupili v posledních třech letech ojeté vozidlo, dále pomocí 63 hloubkových pohovorů s představiteli trhu s ojetými vozidly z řad prodejců i spotřebitelů a 1200 nákupních návštěv provedených u prodejců ojetin.

Na studii upozornila v Česku společnost Cebia, která data o autech analyzuje. Ta může mít u konkrétního ojetého automobilu k dispozici data třeba z předchozího autorizovaného servisu v západní Evropě, takže pokud několikátý vlastník vozu před prodejem „stočí“ tachometr, tachometrový propad odhalí konfrontace dat.

Smutné ovšem je, kradená a pomocí papírů z jiného vozu zamaskovaná auta, sice odhalí nejen tuzemské policejní silniční kontroly, ale na registru vozidel to úředníci navzdory propojení s evropskými databázemi neodhalí a takový vůz zaregistrují v provozu v Česku. Nejvyšší soud přitom už před několika lety rozhodl, že přetočení tachometru na prodávaném ojetém vozu je trestný čin podvodu.