Průzkum, který zadala výše zmíněná společnost, proběhl on-line. Zúčastnilo se jej 6 214 spotřebitelů z pěti evropských zemí: Velké Británie (2 060), Francie (1 124), Německa (1 030), Španělska (1 021) a Itálie (1 020). Terénní výzkum provedla společnost YouGov mezi letošním 31. lednem a 22. březnem. Údaje jsou vážené a reprezentativní pro dospělou populaci cílových zemí (věk 18+).
Výsledky výzkumu také odhalují, jaké zásadní kroky musí stát a průmysl podniknout, aby zajistily spotřebitelům plnohodnotnou roli v otázkách sdílení dat, které je předpokladem využití možností digitálního světa. Pouze deset procent spotřebitelů má pocit, že podniky a státy dostatečně transparentně informují o tom, jaké technologie a jak používají.
Většina lidí (58 %) se stále více obává o bezpečnost své on-line digitální stopy, téměř tři čtvrtiny (72 %) mají obavy z role, kterou technologie hrají při šíření dezinformací, a 48 procent respondentů je znepokojených z toho, že je podniky a organizace sledují a zaznamenávají, co dělají na svých zařízeních.
Téměř polovina (47 %) respondentů uznává, že zavádění nových technologií, může být „nepříjemné či děsivé“, avšak přesto věří, že jsou nezbytné pro zvyšování blahobytu občanů a společnosti jako celku. Naopak 16 procent respondentů s tím nesouhlasí.
Značná nerovnost mezi touhou po digitálním pokroku mezi spotřebiteli a jejich důvěrou v to, jak jsou jejich data využívána k vytváření takových služeb a zkušeností, by mohla podkopat potenciál technologií zlepšovat naši ekonomiku, společnost a planetu, informovala na základě výsledků průzkumu společnost VMware.
„Existuje nedostatečné povědomí o typu dat potřebných k realizaci tohoto pokroku a spotřebitelé oprávněně cítí nedůvěru. Většina lidí chápe význam dat pouze v kontextu zpráv o případech narušení bezpečnosti – a ne všech těch úžasných věcí, které lze díky nim provádět,“ říká Joe Baguley, viceprezident a technický ředitel společnosti VMware v regionu EMEA.
Podle jeho názoru je v současné době je vnímaná cena za pokrok příliš vysoká – spotřebitelé ještě nejsou plně srozuměni se sdílením dat potřebných k uskutečnění změn. „Mají-li to spotřebitelé přijmout, musí vědět, co se děje s jejich údaji – většina z nich pro ně není osobně identifikovatelná – a cítit jistotu, že se s nimi zachází bezpečně a citlivě,“ dodává.
Nedůvěra k datům podle průzkumu dosáhla bodu, kdy brání plnému využití potenciálu technologií pro dobrou věc. Šedesát procent spotřebitelů se podle průzkumu bojí, nebo se jim nelíbí, sdílení běžných osobních dat s cílem pomoci státu a firmám navrhovat chytřejší a ekologičtější infrastrukturu.
„V posledních dvou letech došlo k zásadnímu pokroku směrem ke světu, který je skutečně primárně digitální. Nyní se musíme zastavit a zamyslet, abychom digitálním inovacím otevřeli nový horizont,“ dodává Baguley.
Jaké informace o nás firmy registrují a jak jsou tato data chráněna, zajímá téměř dvě třetiny Čechů. Jsou ochotni prozradit na sebe mnohé, avšak tabu je přiznávat majetek, hovořit o dětech, a také o svém věku, vyplynulo z průzkumu z konce roku 2017 v Česku a dalších šesti zemích (Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Chorvatsko, Srbsko).
Soukromí si podle tohoto průzkumu Češi střeží v porovnání s ostatními pozorovanými zeměmi vůbec nejvíce. Podle zjištění IMAS International je skupina skeptiků odmítajících sdílet osobní data mezi Čechy zdaleka nejpočetnější. Zatímco v Česku se takto negativně ke sdílení svých dat staví 29 procent Čechů, na Slovensku je tato skupina poloviční (14 %).
Při kontaktu s firmami lidé s nejmenší ochotou podle průzkumu IMAS International sdílejí číslo bankovní karty nebo svého účtu. Češi jsou prý mezi pozorovanými národy specifičtí v tom, že nejméně rádi uvádějí datum svého narození. Pouze 68 procent Čechů je ochotno sdílet datum narození, zatímco v ostatních zemích s tím nemají problém více než čtyři pětiny populace.
