Kdy už konečně přijde recese?

Tuhle otázku dostávám stále častěji. Někdy to vypadá, že bychom si oddechli, kdyby už konečně přišla. Na jednu stranu se není čemu divit. Recese přece chodí v průměru každých pět let. Takže současný boom už přesluhuje. Minimálně ten zahraniční.
Je obvyklé, že nás Velká recese takto ukotvuje v představě, jak má vypadat recese. Nic podobného světová ekonomika nezažila několik desetiletí. Foto: Pixabay

A recese je i ve vzduchu. Německá ekonomika totiž během léta poklesla. Náš největší obchodní partner. Přitom jde o pokles krátkodobý, způsobený novým způsobem homologace aut. Zatímco některé české automobilky vyráběly i bez homologace a auta dočasně svážely do letiště, tak ty německé prostě výrobu snížily. Ale tohle je ve finále technikálie. Recese přijde, dříve nebo později.

Pro mě je zajímavé zjištění, co si pod recesí představujeme. Drtivá většina rok 2008. Tedy Velkou recesi. Během ní česká ekonomika poklesla o téměř šest procent. Průmysl dokonce o pětinu. Je obvyklé, že nás Velká recese takto ukotvuje v představě, jak má vypadat recese. Nic podobného světová ekonomika nezažila několik desetiletí. Naposledy během Velké deprese ve třicátých letech a po konci druhé světové války. Tenhle šok vypálil do našeho myšlení jasnou stopu.

Takový typ krize je však nyní málo pravděpodobný, minimálně díky obrovskému přebytku likvidity na finančních trzích, kterou napumpovaly centrální banky. Vzpomene si ještě někdo, že centrální banky (kromě té české) před krizí dodávaly bankám likviditu? Nyní ji musí masivně stahovat. Svět je zaplaven likviditou.

Navíc finanční krize není standardní, či raději obvyklou recesí, která pravidelně postihuje každou ekonomiku. Během naši krátké historie jsme si jednu z těch „normálních“ prožily během roku 1997, kdy ekonomika poklesla o 1,6 procenta a pak ještě v roce 2012 s poklesem o necelá dvě procenta. „Normální recese“ tedy neznamená kolaps.

Mezi aktuální recese, které negativně mohou ovlivnit růst, patří obchodní přestřelky/válka, Itálie, tvrdý Brexit, přílišné zvýšení sazeb Fedu. Zdrojem recese může být i naše maniodepresivní povaha. Například v roce 2012 byli Češi druhý nejvíce pesimistický národ na světě. Pokles ekonomiky jsme si tehdy „vyrobili“ obavami z dluhové krize. Nyní máme manickou fázi, která se odrazila především na cenách nemovitostí.

Každopádně rizik je vždy hodně. Výhodou české ekonomiky je absence nerovnováh, které by případnou recesi prodlužovaly a prohlubovaly. Bez ohledu na to, kdy přesně začne.

Autor je hlavní ekonom České spořitelny
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 7
Sdílet článek