„Jen v měsíci srpnu zaznamenaly Spojené státy průměrnou teplotu vyšší, než je stoletý průměr. Letos v září zdevastovaly rozsáhlé požáry na západě Spojených států nespočet domů a celé akry lesů. Události spojené s klimatickou změnou jsou čím dál častější a ničivější,“ říká Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank.
Popírání klimatické změny je podle něj dnes už věcí minulosti a dokonce ani prezident Trump, který v minulosti byl ke klimatickým změnám velmi skeptický, se na toto téma raději příliš nevyjadřuje. „Klimatická změna je dnes politickým tématem, které může u volebních uren způsobit významnou změnu, což v předchozích prezidentských volbách neplatilo,“ vysvětluje Dembik.
Podle profesora politologie Jona Krosnicka ze Stanfordovy univerzity, který na předvolebních průzkumech pracuje již přes dvacet let, bude tentokrát čtvrtina Američanů volit kandidáta na základě jeho postoje ke klimatické změně, což je u této problematiky rekordní číslo. Větší důležitost se připisuje už jen potratům, na nichž staví své rozhodnutí 31 % voličů.
„V případě klimatické změny jsou na tom Demokraté lépe než Republikáni. Demokratický kandidát Joe Biden předložil už v polovině července svůj ambiciózní klimatický plán za téměř dva biliony dolarů, tedy 2,5 procenta amerického hrubého domácího produktu vynaložených v průběhu čtyř let,“ připomíná Christopher Dembik.
Dvoubilionový klimatický plán podle profesora Krosnicka představuje pro Demokraty způsob, jak se vyrovnat s dopady klimatické změny v každodenním životě a zároveň vytvořit nová pracovní místa jako protiváhu míst ztracených kvůli pandemii: „Jeho klíčovým cílem je dosáhnout díky vyšší energetické efektivitě a zvýšení podílu elektřiny vyráběné v jaderných a vodních elektrárnách nejpozději do roku 2050 uhlíkové neutrality.“
Plán sice hodlá vytvořit miliony pracovních míst v rámci budování infrastruktury odolnější vůči přírodním katastrofám, ale současně nezahrnuje uhlíkovou daň na federální úrovni, která by přispěla ke snížení emisí skleníkových plynů, protože o té se v rámci Demokratické strany zatím ještě debatuje.
„A Biden ani nehodlá znovu přistoupit k Pařížské dohodě z roku 2015, která si klade za cíl předejít v tomto století zvýšení celosvětové teploty o víc než 2°C nad úroveň před průmyslovou revolucí,“ dodává Jon Krosnick. Řešení klimatické krize podle profesora předpokládá položení základů ekologického finančního systému, který bude schopen přímo financovat ambiciózní zelenou platformu Demokratické strany. Dnes ještě většina ESG (environmentálních, sociálních a správních – pozn. red.) zásad a předpisů funguje na principu dobrovolnosti (rozuměj, „když nesplníte, vysvětlete“) a jejich plnění závisí do značné míry na názorech vlastníka aktiv na investování do ESG.
„Za Bidenovy vlády budeme svědky nasazení nových pobídek, které povedou k přísnějším požadavkům tak, jak už je tomu v rámci Evropské unie,“ předpovídá profesor Krosnick. Americká centrální banka (Fed) bude podle něj mít v této nové finanční infrastruktuře velice specifickou roli a může klimatickou změnu explicitněji integrovat do svých mandátů.
„Tento proces již započal,“ říká Jon Krosnick: V rámci svého dozoru nad finančními institucemi může Fed podnikat kroky, které budou podporovat přechod na zelenou ekonomiku, například prostřednictvím zvyšování kapitálových požadavků v případě úvěrů na projekty související s fosilní energií nebo naopak snižování požadavků v případě ekologických projektů.
