Program obsahuje celou řadu návrhů odpovídajících svojí povahou rysům pečovatelského státu, které nejsou v převažující míře kompenzovány pravicovými koncepty. Výsledkem je tak právě středová poloha.
Řada ekonomických bodu programu nicméně míří z hlediska zdravého hospodářského rozvoje správným směrem, jsou však často formulovány jen vágně. Mnohdy jsou také formulovány nejen vágně, ale také nerealisticky, vzhledem k tomu, že není dostatečně rozpracován způsob dosažení cílů.
Příkladem je klíčový – koalice jej uvádí hned na začátku své programové brožurky – cíl snížení schodku hospodaření vládních institucí na 1,5 procenta hrubého domácího produktu do konce volebního období, tj. do roku 2025. Takový cíl je sice chvályhodný, ovšem bez adekvátního ozřejmění, jak jej chce koalice Spolu dosáhnout, vysvítá jeho nerealističnost.
Aktuální, dubnová prognóza Mezinárodního měnového fondu (MMF) počítá v případě ČR pro rok 2025 se strukturálním schodkem veřejných financí odpovídajícím 4,5 procenta HDP. Koalice Spolu tedy slibuje třikrát nižší schodek, než jaký vyhlíží MMF.
Pokud si koalice Spolu stanovuje takto ambiciózní cíl, jenž je v hlubokém rozporu s předpokladem mezinárodní expertní komunity, tím spíše by měla zřetelně vysvětlit, jak jej hodlá dosáhnout. Jinak se z jejího programu stává nepříliš věrohodná přehlídka vzletných sloganů a líbivých hesel.
Program sice zmiňuje například záměr snížit počet státních úředníků o třináct procent, avšak vzniklá úspora ani vzdáleně na celkové ozdravení veřejných financí stačit nebude. Program dostatečně nereflektuje postcovidovou nutnost razantně reformovat veřejné finance tak, aby se dostaly na udržitelnější dráhu dalšího vývoje.
Lze ale předpokládat, že podobně budou tuto nutnost „přecházet“ také programy dalších politických stran a uskupení, neboť související nutná řešení jsou sociálně citlivá a politicky nepopulární.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
