Takový údaj však předpokládá, že by se korespondenční volby účastnilo přibližně 150 tisíc lidí, tedy zhruba čtvrtina všech Čechů žijících v zahraničí. Jenže dosud se ke korespondenční volbě přihlásila jen necelá tři procenta Čechů žijících v cizině, tedy nějakých necelých 18 tisíc lidí.
Roli ovšem hraje i načasování. Mnozí mohou nechávat zápis na seznam voličů, jenž představuje nutnou podmínku účasti v korespondenčním hlasování, na poslední chvíli, třeba i z důvodu prázdnin a doby dovolených. Přihlásit se ke korespondenční volbě mohou lidé až do 24. srpna.
Stále tudíž platí, že počet hlasujících v korespondenční volbě může překonat cifru 29 tisíc voličů. Tolik lidí se roku 2023 zapsalo u českých zastupitelských úřadů pro účely hlasování ze zahraničí ve druhém kole prezidentské volby.
Těžko však už dojde na pětinásobné navýšení počtu hlasujících ze zahraničí v porovnání právě s prezidentskou volbou. Teprve takové navýšení ale podle zmíněné důvodové zprávy opodstatňuje náklady na korespondenční volbu čítající až oněch 15 milionů korun.
Nejvytíženější zastupitelské úřady – v Londýně, New Yorku, Sydney či Torontu – by pak musely počítat s růstem nákladů až kolem 500 tisíc korun, které by zatížily rozpočet ministerstva zahraničí.
Pokud se ovšem počet hlasujících v korespondenční pohyboval třeba kolem 50 tisíc, lze předpokládat náklady nejvýše kolem pěti milionu korun. Pokud to bude méně, měly by náklady činit jednotky milionů korun.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
