Kolik HDP ztrácíme denně v nynějším stupni uzavření ekonomiky?

Analýza
Včera jsem prezentoval propočet, dle kterého nynější stupeň uzavření české ekonomiky vede k denním nákladům pro český státní rozpočet v objemu přes jednu miliardu korun – přesněji cca 1,2 mld. Kč.
Hrubý odhad denní ztráty na letošním hrubém domácím produktu vychází kolem 1,7 miliardy korun. Ilustrační foto: ČNB

Podobný propočet, opět opřený o loňskou skutečnost a aktuální výši tzv. oxfordského indexu přísnosti, můžeme využít i v případě, že nás zajímá, jak vysoké jsou denní náklady nynějšího lockdownu pro samotnou ekonomiku, tedy pro český hrubý domácí produkt (HDP).

Řekněme, že bez covidu by ekonomika loni rostla dvouprocentně; ve skutečnosti dle prvního odhadu klesla o 5,6 procenta. V tom případě dopad covidu na loňský český HDP činil:
-5,6 % HDP – 2 % HDP = -7,6 p.b. HDP = cca 400 mld. Kč

(Pozn. aut.: Předpokládám, že deflátor by byl v obou scénářích podobný, takže rozdíl v tempech růstu reálného HDP je stejný jako rozdíl v tempech růstu nominálního HDP). Uvedený výsledek je ve výši hezky kulatých čtyř třetin dopadu (300 mld. Kč), který jsem včera uvedl pro státní rozpočet.

Oněch 400 miliard Kč ročně značí pro rok 2020 kolem 24 milionů korun na 1 bod indexu přísnosti denně. V tuto chvíli index přísnosti činí 69. Hrubý odhad denní ztráty na letošním HDP tedy vychází kolem 1,7 mld. Kč:
24*69 = 1,7 mld. Kč.

PSALI JSME:
Index přísnosti: Kolik naši veřejnou kasu stojí den ekonomických uzavírek

Tento dopad by byl samozřejmě vyšší, nebýt právě pomoci tuzemské ekonomice ze strany zadlužující se vlády. O kolik vyšší, to je těžko odhadnout.

O celou částku cca 1,2 mld. Kč, o kterou denně přichází státní rozpočet, to nejspíš nebude, protože velká část vládní pomoci má podobu transferů, kde za vyplácenou podporu od příjemců žádnou přidanou hodnotu (tj. HDP) vláda ani nikdo jiný nedostává.

Transfery by ale měly samozřejmě zvyšovat budoucí HDP. To je vlastně smysl většiny z nich: Díky nim se ekonomické vazby během koronakrize nezpřetrhají a po jejím skončení by se ekonomika měla rychleji vrátit k růstu normálním tempem.

Celý popsaný propočet se ovšem zaměřuje jen na aktuální vývoj, tj. nepočítá dlouhodobé nebo mimoekonomické dopady (úmrtí, poškozené zdraví, deprese, horší vzdělání, apod.).

Autor je ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Česko padá do dluhu. Vláda musí představit plán, jak z něj ven

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.