Kolik od ledna zaplatíme za energie?

Energetický regulační úřad (ERÚ) v pátek schválil cenové výměry, kterými na konci listopadu každoročně stanoví regulované ceny elektřiny a plynu pro nadcházející rok. Část ceny elektřiny pro domácnosti určovaná státem má oproti letošku vzrůst v průměru o 1,1 procenta, u plynu o 4,7 procenta, uvedl na tiskové konferenci předseda Rady ERÚ Jan Šefránek.
Domácnosti by v příštím roce mohly za elektřinu platit o něco málo méně než letos. Ilustrační foto: Depositphotos.com
Domácnosti by v příštím roce mohly za elektřinu platit o něco málo méně než letos. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Příspěvek na podporované zdroje energie (POZE), který tvoří podstatnou část regulované ceny elektřiny, ale může ovlivnit případné usnesení vznikající vlády, pokud se jej rozhodne plně kompenzovat ze státního rozpočtu. V takovém případě by ERÚ vydal změnový cenový výměr a regulované ceny elektřiny by meziročně podstatně klesaly na všech napěťových hladinách.

„Domácnosti v příštím roce mohou počítat s výrazným snížením své celkové platby za elektřinu. Vznikající vláda totiž slibuje převést poplatek za obnovitelné zdroje na státní rozpočet. To sice značí potenciální hlubší deficit veřejných financí ČR, nicméně domácnosti by měly pocítit výrazné zlevnění elektřiny,“ sdělil redakci faei.cz Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

„Páteční rozhodnutí ERÚ vychází z aktuálně nastavených podmínek, včetně státních dotací na podporované zdroje energie ve výši 24,6 miliardy korun. Hnutí ANO, vítěz sněmovních voleb, už dříve avizovalo, že v případě sestavení vlády bude chtít přesunout veškeré výdaje na POZE na stát, což by snížilo výdaje odběratelů zhruba o 20 miliard korun,“ doplnil Lukáš Kaňok ze srovnávače Kalkulátor.cz.

ERÚ uvedl, že je v případě změn připraven regulované ceny energií okamžitě upravit. V případě, že nová vláda rozhodne o slibované změně ve financování podporovaných zdrojů energie, ceny určované státem naopak klesnou o více než 15 procent, uvedl úřad. „Domácnosti by tak v roce 2026 mohli za elektřinu platit o něco málo méně než letos,“ uvedl Kaňok.

„Při stanovení regulovaných cen se musíme řídit aktuálně platným usnesením vlády, které vyčleňuje ze státního rozpočtu dotaci na POZE ve výši 24,6 miliardy korun. Pokud v budoucnu dojde k rozhodnutí o přenesení celé podpory POZE na stát, jsme připraveni neprodleně vydat změnový cenový výměr,“ uvedl Jan Šefránek, předseda Rady ERÚ.

Pro nízké napětí by to znamenalo meziroční pokles regulovaných cen o více než 15 procent, pro vysoké napětí o 21 procent a pro velmi vysoké napětí o více než 34 procent. Cenové výměry pro plynárenství podle úřadu předpokládají průměrný nárůst regulované složky do 5 procent v případě domácností, maloodběratelů, středních i velkých odběratelů.

„Na regulované ceny plynu stále negativně působí nízká spotřeba a dále vyšší potřeba investic. Spotřeba sice roste, ale pomaleji, než se očekávalo. Na druhou stranu pozorujeme mírné oživení tranzitu plynu, z čehož díky nově nastavené metodice cenové regulace těží domácí zákazníci,“ dodal Šefránek.

„Jestliže vznikající vláda dostojí svému slibu zrušení poplatku za obnovitelné zdroje, resp. jeho převedení na státní rozpočet, domácnost v rodinném domku, jež elektřinou i topí, ušetří oproti letošku přes 12 100 korun, oproti loňsku pak dokonce 23 300 Kč,“ vypočetl Lukáš Kovanda z Trinity Bank.

Podle Jiřího Matouška, člena správní rady Centropol Energy, je otázkou, zda by byl příspěvek na POZE odpuštěn domácnostem i firmám ve 100% výši. „Možnou variantou v rámci zachování konkurenceschopnosti firem je například státní úhrada za domácnosti ve výši 50 procent s tím, že firmy nebudou platit POZE vůbec.“

Matoušek současně upozornil, že rok 2026 je prvním rokem šestého regulačního období (2026 až 2030) determinovaného nutnými vyššími investicemi, které vyžaduje probíhající decentralizace energetiky spojená s rozšiřováním a modernizací energetické infrastruktury. Například regulované ceny elektřiny jsou definovány dalším růstem fixních plateb o 4 až 18 procent.

ERÚ v této souvislosti uvedl, že na regulované ceny působí negativně rostoucí potřeba investic v energetických soustavách související s transformací energetiky, modernizací, obnovou a rozvojem soustav. „Současně se stále projevuje inflace, která navyšuje provozní i investiční náklady,“ konstatoval úřad.

Pozitivně se podle ERÚ v regulovaných cenách odráží pokles cen za systémové služby a také klesající náklady na krytí technických ztrát v soustavách. Na vyšších napěťových hladinách oproti letošnímu roku zároveň výrazněji klesl příspěvek na POZE vlivem nastavení státní dotace a poklesu celkových nákladů na podporu obnovitelných zdrojů energie.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek