Když v polovině března na Václavském náměstí probíhala demonstrace proti nové regulaci legálního držení zbraní a myslivci si lehali do rakví, bylo v tom víc symboliky, než by koho napadlo. O myslivce ve směrnici totiž zatím vůbec nejde. Směrnice totiž představuje první krok k postupnému odzbrojení občanů Evropské unie. A myslivci přijdou na řadu až jako poslední, pokud vůbec.

Naopak první budou ti, kteří mají střelbu jako koníčka. Ti, kteří na terče střílejí v simulovaných podmínkách reálného střetnutí, například. A s nimi velmi pravděpodobně většina těch, kdo legálně vlastní pistoli. Komise, které vše připravili její zjevně pacifisticky naladění úředníci, totiž do přijaté směrnice vtělila závazek za dva roky se ke směrnici vrátit a znovu o ní jednat. Představitelé komise to odůvodnili tím, že je směrnice příliš měkká a je potřeba ji zpřísnit. V žaludku jim stále leží například kapacita zásobníků legálních zbraní, kterou by rádi stlačili co nejníže.

Lidé si pořizují zbraně kvůli lovu, pro zábavu a kvůli ochraně života a majetku. Nutit lidi bránit se zločincům nebo teroristům výhradně šestirannými revolvery či pistolemi, je naprostá pitomost. Podsvětí a džihádisté si nepořizují zbraně na legálním trhu, takže se na ně samozřejmě nevztahuje žádná regulace. Ani na kapacitu zásobníků. Takže oni si své 16 až 30rané zásobníky ponechají a další si budou zvesela pořizovat a používat. Rozumný důvod k tlaku na snížení kapacity zásobníků legálně držených pistolí pod deset nábojů – a takové byly reálné snahy již v průběhu loňského roku – tedy neexistuje.

Kdyby Unie skutečně chtěla omezit vyzbrojování podsvětí a teroristů, musí své úsilí upřít především na unijní hranice a ty pečlivě hlídat. Protože nelegální zbraně se do Evropy dostávají ze zemí, kde probíhají, nebo nedávno probíhaly válečné konflikty.

A také měla podstatně dřív přijmout zákaz volného prodeje původně ostrých zbraní, které nebyly nevratně znehodnoceny. Ty je totiž možné uvést zpět do ostrého provozu. Unie je přitom nechala roky prodávat i po internetu. Přestože na problém jejich zpětného předělávání podsvětím dlouhodobě upozorňoval Europol. Tak dlouho, až s právě těmito zbraněmi muslimští teroristé vyvraždili redakci Charlie Hebdo. Zákaz volného prodeje těchto zbraní však až letos bude procházet legislativou členských států. Zároveň jde o jediný krok na poli regulace zbraní v Evropě, který lze označit za protiteroristický.

Na druhé straně se zdá být až příliš zřejmá (zatím zakuklená) snaha Evropské komise připravit Evropany o jejich svobody a schopnost se bránit. A ve finále je odzbrojit. Teď jde o práva občanů, držitelů legálních zbraní. O jaké svobody nás bude chtít Brusel připravit příště?

Poznámka redakce: Pro získání lepšího přehledu o celé problematice doporučujeme přečíst si naše tři předchozí články: Analýzu návrhu směrnice Evropské komise, rozhovor s poslankyní Ditou Charanzovou a rozhovor s Davidem Karáskem ze sdružení Lex.